Již podruhé v rubrice exponát měsíce obrátíme pozornost místo do stálé expozice do jedné vitríny aktuální výstavy Secesní sklo z Jizerských hor.Jedná se sice o úkroky stranou, ale snad jsou omluvitelné nadšením, že se nám podařilo získat pro návštěvníky pavilonu zajímavé a unikátní předměty. K těm nepochybně patří i hřeben do vlasů z černé bižuterie.
Počátky černé bižuterie sahají do šedesátých let 19. století a souvisí se smutnou událostí v britské královské rodině. V roce 1861 zemřel v mladém věku manžel královny Viktorie princ Albert a královna se stala v pouhých dvaačtyřiceti letech vdovou. Od odchodu manžela nosila až do své smrti pouze černé šaty a černé šperky z gagátu (viz poznámka). A tyto šperky se staly od šedesátých let 19. století módou nejen v Británii, ale také v kontinentální Evropě. Vzhledem k zájmu a ceně gagátů se brzy začaly napodobovat ve skle. Tento bižuterní trend nemohl minout tehdy rychle se rozvíjející jabloneckou industrii a od šedesátých let 19. století začala černá bižuterie vyrábět i na Jablonecku. Zdejší firmy se chopily nové příležitosti velmi aktivně a v následujících desetiletích začaly rozvíjet v tomto segmentu i nové výrobní techniky. Černá bižuterie (nazývaná podle jednoho označení gagátu také jetová) významně přispěla k prosperitě kraje. A nešlo jen o šperky, začala se vyrábět celá řada vlasových, kloboukových či šatních ozdob či knoflíky. Základním materiálem byly mačkané kameny z čirého tmavě fialového skla, které se nejprve tmelily, poté nýtovaly a nakonec se letovaly cínem. Rozvinula se technika, kdy byly pro jednotlivé předměty vytvořeny sádrové formy, do nichž se jako do matrice poskládaly kameny, které se spojily kovovými výztužemi a letováním cínem. Kameny byly nově opatřeny mosaznými terčíky, které usnadnily upevnění do kovové konstrukce. Zdokonalení přineslo také zrychlení a zlevnění výroby.
Móda černé bižuterie trvala po desetiletí, ale svého vrcholu dosáhla po smrti královny Viktorie v roce 1901, kdy se stala smutečním šperkem pro všechny země britského impéria. Poté se ale její móda přežila a její obliba do dvacátých let 20. století setrvale klesala. Poslední ránu jí dala velká hospodářská krize na počátku třicátých let minulého století. Poté byly činěny jednotlivé pokusy o návrat k této specifické produkci např. v šedesátých letech 20. století, ale šlo jen o epizody, velká móda byla nenávratně pryč.
Ve skladech různých firem, na starých půdách či ve sklepích na Jablonecku zůstalo velké množství černého polotovaru, který zde ležel desítky let. V devadesátých letech se zde objevilo několik firem, které se začaly výrobě černé bižuterie podle starých osvědčených vzorů i podle nových návrhů znovu věnovat. Tyto firmy používají jako surovinu právě tyto staré polotovary (někdy i staré matrice), z nichž vytvářejí ozdoby pro dnešní dobu. A tři muži se na její výrobu specializují – Vladimír Svatoň z Hrádku nad Nisou, Stanislav Jiroš a Jaroslav Kodejš z Jablonce nad Nisou. A černou bižuterii bude možné vyrábět do té doby, pokud bude ještě zbývat nějaký skleněný polotovar.
Poznámka:
Gagát (také zvaný černý jantar, karnell či jet) je mineraloid podobný uhlí, který byl od pravěku používán jako drahý kámen a součást šperků. Nejstarší nalezené gagátové šperky v Čechách pocházejí z neolitu.
Výrobě černé bižuterie se věnoval i jeden z dílů Toulavé kamery:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/215562221500016/cast/394995/
Hřeben do vlasů ze skleněných mačkaných kamenů barvených sloučenou manganu a galalitu, kameny jsou spojované lakovaným obecným kovem a nitěmi. Rozměry asi 105 x 135 mm. Výrobek neznámé firmy z Jablonecka z doby po roce 1900. Ze sbírek Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Tento a další ozdoby z černé bižuterie můžete u nás v PASKu vidět ještě do pondělí 27. listopadu.