Jednoaktová italská opera Cavalleria rusticana (Sedlák kavalír) mladého skladatele Pietra Mascagniho (1863-1945) byla poprvé uvedena v Římě 17. května 1890. Její libreto vycházelo z povídky spisovatele Giovanniho Vergi (1840-1922), kterou inspiroval život venkovského lidu na jeho rodné Sicílii. Předloha i hudba vycházejí z italského stylu verismu, který usiloval o pravdivé zpodobnění života. Strhující venkovský příběh o lásce, nevěře a obraně cti podtržený nádhernou hudbou dobyl během několika měsíců evropská i světová pódia. Autor hudby se stal mezinárodní hvězdou. Velmi rychle se dostala i do Čech, jen po necelých osmi měsících (4. ledna 1891) ji uvedlo pražské Národní divadlo. Vídeňské nastudování přišlo až později (3. října 1891) a plzeňské v roce 1892. Opera ale nezůstala jen na divadle, její příběh a postavy inspirovaly i mnohé výtvarné umělce.
Hudbymilovná rodina Spaunů toto operní dílo nesporně znala a je otázkou, zda byla opera sama inspirací k optickému dekoru s výrazně profilovaným povrchem, nebo zda byl první dekor a poté se k němu hledalo jméno. Tento nový dekor firmy Joh. Lötze vdova Rusticana z roku 1899 je ale s operou nepochybně nějak spojen. Jeho zemité a současně elegantní provedení jakoby vystihovalo do určité míry i povahu hlavního hrdiny opery Turrida, sedláka kavalíra.
Dekor byl vyráběn v několika barevných variantách. Základní a nejčastěji používaná byla zelená (creta Rusticana). Od roku 1900 se objevují i další barevné varianty – hnědá (candia), bronzová (bronce), oranžová (orange), růžová (rosalin), zelenavá (diana), mechově zelená (moosgrün). Také je doložen ve spojení s dalšími hutními i malířskými dekory. Největší odbyt měla skla v dekoru Rusticana v letech 1899-1904, ale v objednávkách se objevují až do roku 1908.
Dvě vázy v provedení creta Rusticana asi z let 1902-1903 patří k novým přírůstkům, které můžete vidět od dubna letošního roku ve stálé expozici.
Jitka Lněničková, kurátorka PASK
Foto: Marek Vaneš