PŘÍBĚH DVACÁTÝ DEVÁTY - ANTON LÖTZ – I. ČÁST (SBÍRÁNÍ ZKUŠENOSTÍ A SŇATEK V LINCI) | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
PŘÍBĚH DVACÁTÝ DEVÁTY - ANTON LÖTZ – I. ČÁST (SBÍRÁNÍ ZKUŠENOSTÍ A SŇATEK V LINCI)
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Nabídka

Příběh dvacátý deváty - Anton Lötz – I. část (sbírání zkušeností a sňatek v Linci)

 Anton Lötz – I. část (sbírání zkušeností a sňatek v Linci)


Minulé čtyři díly seriálu byly věnovány Johannu Lötzovi ml., který většinu svých podnikatelských aktivit spojil s Bavorskem. Příběh jeho mladšího bratra Antona Josefa je více spjatý s Klášterským Mlýnem a Šumavou, ale nikoliv zcela.

Anton se manželům Johannu st. a Susanně Lötzovým narodil ve skelmistrovském domě v Anníně, když už jeho otec provozoval velmi úspěšně zdejší sklárnu. Bylo to 13. 6. 1838 a o tři dny později byl pokřtěn v kostele u Sv. Mouřence. Za kmotra mu šel Josef Gabriel (1779-1859), přítel jeho otce, majitel statku Loučov a otec pozdějšího sušického starosty Josefa Ambrože Gabriela (1820-1880). A byla zde i matka budoucího sušického starosty Anna Marie Gabrielová, rozená Eisnerová, dcera Josefa Eisnera, tehdy již zemřelého bývalého majitele sklárny v Podlesí. Pro Johanna Lötze st. musel být příchod druhého syna další vzpruhou do podnikání. Narodil se druhý potencionální pokračovatel jeho díla.

Bohužel svého druhého syna nevychovával Johann Lötz st. dlouho, zemřel, když bylo chlapci pouhých šest let. Jak moc si v dospělosti mohl na svého otce pamatovat a jak moc ho otec mohl ovlivnit? Když bylo Antonovi sedm let, přišel do rodiny vzdělaný otčím Franz Xaver Gerstner a právě on jej vychovával v letech nejdůležitějších pro formování jeho životních postojů. A byla zde ovšem matka Susanna, která vedla firmu a která, jak to bývá v rodinách sklářských továrníků obvyklé, předávala synovi každodenní praktické zkušenosti. Anton se s největší pravděpodobností podobně jako jeho starší bratr Johann vyučil v Klášterském Mlýně sklářem. Zatím nevíme, jestli navštěvoval nějakou střední školu ukončenou maturitou. Existují ale zmínky o tom, že studoval na pražské polytechnice. Bohužel ani tyto zmínky se nedají zatím prověřit, protože seznamy studentů pražské německé polytechniky se nedochovaly. Ale ke studiu na polytechnice v té době maturitu rozhodně nepotřeboval, protože škola poskytovala možnost různých forem výuky od krátkodobých kurzů po několikaleté řádné studium.

Když v roce 1855 zemřel otčím Franz Xaver Gerstner, bylo Antonovi sedmnáct let a sklárnu v Klášterském Mlýně vedla jeho matka s pomocí staršího bratra Johanna. Na Antonovi tak zatím nespočívalo břemeno zodpovědnosti za chod rodinné firmy. To se ale změnilo někdy na přelomu let 1857 a 1858, když Johanna ml. odešel do Bavorska, zřejmě tehdy se Anton ve svých devatenácti letech zapojil více do chodu rodinné firmy. Nesetrval zde ale dlouho.

Novou etapu svého života začal v jedenadvaceti letech, kdy se oženil. Svou vyvolenou našel v Linci. Byla jí Franziska Josefa (* 6. 3. 1837 Urfahr – po 1877), dcera zdejšího hostinského a majitele realit Franze Bauernfeinda a jeho manželky Susanny, rozené Fischillové. Tchán Antona Lötze patřil k významným obyvatelům Lince. Byl nejen hostinským, ale provozoval také pivovar a za své pivo byl například oceněn čestným uznáním na průmyslové výstavě v Linci v roce 1847. V této době vykonával i funkci dozorčího (rychtáře) nad městským trhem (Marktrichter). Nešlo tedy rozhodně o nevýznamného měšťana.

Svatba Antona Lötze s Franziskou Bauernfeindovou se konala 8. 6. 1859 v barokním kostele sv. Josefa v tehdejší příměstské obci Urfahr (Stadtpfarre Urfahr – Urfahr byl tehdy samostatnou trhovou obcí, k městu Linci byl přičleněn až v roce 1882). V době Antonovy svatby byly celé stěny i strop kostela vyzdobeny bohatými barokními freskami s výjevy ze života sv. Josefa. Dnes je tu už bohužel nenajdeme, protože byly v 80. letech 19. století sejmuty. Stěny kostela jsou již jen čistě bílé a kostel působí na rozdíl od původního interiéru poměrně chladně. Ani tu nenajdeme bohatě vyřezávané barokní lavice, mezi nimiž kráčel Anton Lötz se svou nevěstou k oltáři. A svatba to byla slavná. Nepochybně zde byla celá ženichova rodina – matka Susanna, bratři Johann ml. a Ernest i sestra Karoline s manželem Maxem von Spaunem nejst., který šel ženichovi za svědka.

Anton a Franziska Lötzovi žili v prvních letech manželství v Linci, kde se jim také narodily první tři děti – dcery Susanna Franziska Theresia Caroline (*22. 5. 1860), Franziska (*+ 12. 4. 1861) a Anna Theresia (* 26. 7. 1862). Dvě z nich byly pokřtěny rovněž v kostele sv. Josefa v obci Urfahr. (Druhorozená Franziska neměla kmotru, protože se narodila velmi slabá a asi půl hodinu po narození zemřela. Pokřtila ji tak jen v nouzi porodní bába, jak bylo tehdy obvyklé.) Oběma dalším dcerám šla za kmotru jejich babička Susanna Gerstnerová-Lötzová, kterou u nejstarší Antonovy dcery zastupovala osobně teta holčičky Karolina von Spaun, ty sem tehdy přijela z Českého Krumlova pravděpodobně proto, aby pomohla své švagrové v prvních dnech po porodu. Ani u křtu třetí Antonovy dcery nebyla babička Susanna osobně, tentokrát ji zastupovala při křtu příbuzná z matčiny strany Franziska Bauernfeidová.

Novomanželé žili zpočátku u Urfahru v osadě Pflaster Nr. 8. Bohužel nevíme, jak mohl jejich dům vypadat, protože jde o místa, která jsou dnes v Linci zhruba u křižovatky ulic Hauptstraße a Freistädter Straße, kde probíhala v minulosti intenzivní výstavba nových domů. Těm postupně malá osada Pflastr severně od tehdejší obce Markt Urfahr ustoupila. Podle map Františkánského (u nás Stabilního) katastru šlo o oblast, kde byly louky, pole a pár domů. Právě sem do příměstské idyly jezdili obyvatelé Lince na výlety. Průvodce z roku 1866 popisuje Urfahr a jeho okolí jako místo, kde: „jsou hostince a zejména v létě zahrádky u restaurací, levné ceny jídla i pití a pozoruhodné stavby, které hýří fantazijí.“ (Jedním z majitelů takových hostinců U černého oře byl i Josef Fischill, který byl s největší pravděpodobností příbuzným Antonovy manželky.)

Současně byl ale Pflaster přímo u silnice, která tehdy vedla z Lince na českou hranici k Vyššímu Brodu. A ani k bratrovi Johannovi ml. do Pasova to nebyla vzdálenost nepřekonatelná, dostavníkem to mohlo tehdy být asi 4-5 hodin, ale od roku 1860 zde bylo možno použít i zcela moderní dopravní prostředek – vlak. V září 1861 byl totiž otevřen nový železniční úsek rakouské Západní dráhy (Westbahn, tehdy Dráha císařovny Alžběty), který spojil s přestupem ve Welsu právě Linec s Pasovem.

Anton Lötz s rodinou žil v Pflastru poklidně jako soukromník a majitel statku asi někdy do přelomu jara a léta roku 1862. Jaro 1862 bylo totiž pro podnikání Johann ml., Antona a jejich matky Susanny dobou změn. Vedla se tehdy dlouhá jednání o pronájem sklárny v Nové Hůrce. Ale ještě než skončila, tak Johann ml. koupil sklárnu Flanitz (viz 27. díl seriálu). Nakonec dopadla jednání se správou panství Bystřice nad Úhlavou o Nové Hůrce dobře a Susanna Gerstnerová-Lötzová povolala svého mladšího syna, aby se znovu zapojil do rodinného podniku. Třetí Antonova a Franzisčina dcera Anna Theresia se ještě narodila v Urfahru, ale už v domě Nr. 241, který patřil Franzisčiným rodičům. Podle všeho byl již Anton v tuto dobu napůl v Klášterském Mlýně, kde se věnoval přípravě provozu pro sklárnu na Nové Hůrce, na kterou byla uzavřena smlouva na počátku srpna 1862. Antonovi bylo tehdy čtyřiadvacet let a vracel se na Šumavu, s níž budou spojeny jeho další osudy. Těm je věnován příští díl seriálu.


Kostel sv. Josefa v Urfahru u Lince, kde se ženil Anton Lötz a kde byly pokřtěny jeho dvě dcery. Rytina zachycuje kostel v 50. letech 19. století a fotografie jeho současnou podobu.


 

 

 

 

 


 

 

 

 

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ