PŘÍBĚH DVACÁTÝ PÁTÝ - JOHANN LÖTZ ML. – I. ČÁST (POČÁTKY SAMOSTATNÉ CESTY) | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
PŘÍBĚH DVACÁTÝ PÁTÝ -  JOHANN LÖTZ ML. – I. ČÁST (POČÁTKY SAMOSTATNÉ CESTY)
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Nabídka

Příběh dvacátý pátý - Johann Lötz ml. – I. část (počátky samostatné cesty)

Příběh pětadvacátý

Johann Lötz ml. – I. část (počátky samostatné cesty)

Když se 5. února 1835 narodilo v domě č. 152 v Kašperských Horách první dítě Johanna Lötze a jeho manželky Susanny, musel to být pro novopečeného otce jeden z jeho nejdůležitějších okamžiků v životě. Konečně měl ve svých sedmapadesáti letech syna, následovníka a dědice. Chlapec dostal jméno při křtu jméno Johann Baptist a jeho kmotrem byl kašperskohorský krejčovský mistr Leopold Ramml spolu s manželkou Franziskou.

Útlé dětství prožil Johann Lötz ml. v Kašperských Horách. Zhruba od tří let již vyrůstal ve skelmistrovském domě v Anníně, kam se rodina přestěhovala již i s jeho mladší sestrou Karolinou. V Anníně se pak po několika měsících narodil také jeho o tři a půl roku mladší bratr Anton a později o šest a půl roku mladší Ernest. Johann Lötz vyrůstal až do svých devíti let v ekonomicky dobře zabezpečené rodině a začal chodit do obecné školy. V Anníně tehdy ještě škola nebyla, tak se jeví jako nejpravděpodobnější škola v Mouřenci. Samozřejmě byl od mladého věku svým otcem veden i k tomu, aby se seznamoval s provozem sklárny, jak to bylo tehdy obvyklé. A Johann Lötz st. věděl, že synovi musí předat co nejdříve maximum znalostí. Kolik se toho mohl Johann Lötz ml. naučit přímo od svého otce, to nevíme. Ale když mu bylo devět let, jeho otec zemřel a matka se musela postarat sama o další rozvoj podniku. Rodina byla již tehdy velmi bohatá, protože dědictví po Johannu Lötzovi bylo na tehdejší dobu ohromné.

Když bylo Johannovi deset let, tak se jeho matka Susanna znovu provdává a do rodiny přichází otčím Franz Xaver Gerstner. Mladší děti jej zřejmě přijali lépe, ale jak to bylo s Johannem, který byl nejstarší a po smrti otce se mohl považovat za odpovědnou hlavu rodiny? Bohužel o vztahu otčíma s nejstarším nevlastním synem se žádné zprávy nedochovaly. Ale jsou zde indicie, že vztahy s vlastní matkou a nevlastním otcem nemusely být zrovna ideální. Johann Lötz ml. měl zřejmě pocit, že on je tím dědicem firmy, který ji má podle vůle zemřelého otce vést. Matka byla ale podle všeho jiného názoru a nehodlala vedení firmy ze svých rukou pustit.

V roce 1853, když dovršil Johann osmnáct let, tak požádal svého poručníka sušického lékárníka a současně starostu města Franze Firbase o to, aby požádal o jeho zplnoletnění (tehdy byla hranice dospělosti jedenadvacet let). Lékárník Firbas ale mladíkovu žádost nepodpořil a mladý Johann Lötz tak začal jednat samostatně. Zaslal žádost o zplnoletnění (dispens) přímo císaři, ale ani u nejvyšší instance se mu jeho přání nepodařilo prosadit. Asi více by nám prozradila jeho žádost, ve které musí být podrobné zdůvodnění jeho požadavku, ale zatím se ji nepodařilo dohledat.

Mnoho nevíme ani o dalším vzdělávání Johanna Lötze ml. po ukončení obecné školy. Pokud bychom vycházeli z rodinných analogií, tak měl nejspíš studovat na nějakém osmiletém gymnáziu. V Sušici tehdy gymnázium nebylo, a tak by muselo jít o nějaký vzdálenější vzdělávací ústav, kde by i delší dobu bydlel. Je tedy možné, že od svých asi jedenácti let s rodinou ani trvale nežil. Což mohlo dále oslabit rodinné vazby. Pokud by dokončil gymnázium, tak mohl odmaturovat asi někdy na jaře 1855. Současně se někdy v této době musel vyučit sklářskému řemeslu. To vyplývá z jeho žádosti z roku 1861, když usiloval o povolení stavby nové sklárny v Bavorsku. Zde píše, že je vyučený sklář, že je obeznámen s vedením a organizací hutního provozu a že vedl pro svou matku tři roky sklárnu v Klášterském Mlýně. Byly to zřejmě roky 1855 až 1857.

Jak fungovala spolupráce s matkou Susannou nevíme, ale podle nepodložených zpráv (a možná i drbů) byl nejstarší Susannin syn poněkud neklidné povahy. Někdy asi ke konci roku 1857 se Johann Lötz ml. vydal na samostatnou životní a podnikatelskou cestu. Zde opět nevíme, zda po dohodě či po sporu s matkou. Určitě ale získal v únoru 1856, když dosáhl plnoletosti, jistý kapitál jako dědictví po svém otci, takže mohl jednat nezávisle. S nabytými penězi odešel do Bavorska, kde zakoupil zřejmě na přelomu let 1857 a 1858 zámecký dvůr Haidenhof u Passova (dnes součást Pasova).

Haidenhof nebyl jen hospodářský dvůr, k majetku patřil i dvoupodlažní zámeček postavený v roce 1685 a přebudovaný v roce 1790 v klasicistním stylu na lovecký zámeček podle návrhu architekta Johanna Georga Hagenauera (1748-1835). Je tak dost pravděpodobné, že právě v něm mladý budoucí sklářský továrník bydlel. Zámeček stojí v Pasově dodnes a zajímavé je, že těsně vedle něj vede Böhmerwaldstraße, tedy „Šumavská ulice“. Zdá se, že Johann Lötz ml. zde zanechal jakousi hlubší stopu.

Dne 14. února 1859 se Johann Lötz ml. v pasovském kostel svatého Pavla ve svých čtyřiadvaceti letech také oženil. Jeho vyvolenou byla devět měsíců mladší Kreszenzia Kriegerová, dcera bývalého majitele hospodářského dvora v Gingkofen a v době sňatku již soukromníka ve Straubingu Michaela Kriegera a jeho manželky Anny Marie rozené Pielmeier. Michael Krieger prodal svůj dvůr v roce 1844 za 50 000 zlatých a tak si zřejmě mohl dovolit dát dceři i solidní věno. Podnikatelský kapitál Johanna Lötze ml. se tak mohl značně zvětšit. Na svatbě byla zřejmě celá rodina Lötzova, včetně matky Susanny. Jistě zde ale byl ženichův švagr, manžel sestry Karoliny Max rytíř Spaun, který mu šel za svědka.

Po sňatku žila mladá rodina přímo v centru Pasova. Nejprve v ulici Führergasse (dnes Frauengasse) v číslech 349 a 350, která jsou označována jako novostavba (Neubau). A v tomto domě se manželům v prosinci 1859 narodila první dcera Carolina Crescentia Susanna. Při narození druhého dítěte, syna Johanna Baptisty Antona v dubnu 1861 již mladí manželé bydleli v Theresienstraße číslo 448. Prvnímu synovi šel za kmotra Johannův mladší bratr Anton Lötz. Bohužel chlapec dva dny po narození zemřel. Není jasné, proč se manželé Lötzovi v Pasově stále stěhovali, ale v květnu 1862 se jejich třetí dítě a druhá dcera Crescentia narodila již v jiné části starého města v Pasově, v domě číslo 312 na Neumarkt. To již není otec Johann Lötz ml. označován jako soukromník, je sklářským továrníkem v Klingenbrunnu v Bavorském lese.

Jeho podnikatelským aktivitám v bavorském sklářství se budeme věnovat v dalším dílu seriálu.

Na obrázku je lovecký zámeček v Haidenhofu v současné podobě.

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ