SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE LÖTZ - PŘÍBĚH SEDMÝ | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE LÖTZ - PŘÍBĚH SEDMÝ
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Nabídka

Sběratelství



Seriál příběhů z historie Lötz - příběh sedmý


Druhá svatba Johanna Lötze a další změny

Kolem poloviny 30. let 19. století se začal život Johanna Lötze měnit. Na počátku mnoha změn bylo úmrtí jeho manželky Theresie (rozené Mischely) v únoru roku 1834. Lötzovo první manželství asi nebylo příliš šťastné. Manželé neměli děti a ke konci (asi od roku 1829) žili i odloučeně. A tak není divu, že se již tři měsíce a něco od manželčina pohřbu tehdy již šestapadesátiletý sklářský podnikatel dne 20. května 1834 znovu oženil. Jeho vyvolenou se stala Susanna Husková (psaná také jako Hußková či Hussková). Byla nemanželským dítětem Franzisky, dcery kamnářského mistra Johanna Georga Husky a Františky (rozené Trischlerové) z Chodové Plané v západních Čechách. Pro tehdy šestadvacetiletou, o třicet let mladší Susannu znamenal sňatek s bohatým šumavským podnikatelem nesporně společenský vzestup.

Zůstává ale otevřenou otázkou, zda Johann Lötz věděl o nemanželském původu své manželky, která je v matrikách pravidelně uváděna jako dcera svých prarodičů. Byla to doba, kdy byl nemanželský původ určitým cejchem a rodina tak měla důvod narození Susanny obestřít tajemstvím. To šlo celkem snadno, protože jejím prarodičům se ještě v roce 1811 narodil poslední syn Anton. Malá Susanna tak vyrůstala se svými strýci a tetami jako se svými vrstevníky.

O tom, že byla snaha Susannin nemanželský původ zakrýt, vypovídá samotný svatební zápis v matrice Kašperských hor, kde je v původní verzi nevěsta uvedena jako dcera Johanna Georga Husky a jeho manželky Theresie a je zde také špatné datum jejího narození. Teprve později je jinou rukou dopsáno, že jde o dceru Franzisky Huskové. Jako dcera svých prarodičů je pak Susanna uváděna také u všech narození dětí. Bylo to zřejmě tajemství, které po celý život skrývala a které možná ovlivnilo její nespornou životní houževnatost a snahu se prosadit. Poprvé pravda o jejím nemanželském původu uvedena bez oprav až v jejím úmrtním listu ze St. Pöltenu v roce 1887.

Jak se manželé seznámili, je také trochu záhadou. Jednou z možných spojnic by byla rodina Johanna Georga Nebertha (či Neberta), sklenářského a později také truhlářského mistra z Chodové Plané, který byl buď spřízněn, nebo spřátelen s rodinou Huskových. Právě on byl spolu se svou manželkou Franziskou pravidelně kmotrem dětí Johanna Georga Husky a Theresie. A mezi jeho kmotřenci a kmotřenkami byla také Susannina matka Franziska, která se v Chodové Plané narodila v září 1786. Právě Neberth mohl být zákazníkem sklárny ve Zlaté Studni a zatím zůstává jedinou známou možnou spojnicí mezi Kašperskými Horami a Chodovou Planou. Ale mohli zde hrát roli i dohazovači a jsou zde i další možnosti.

Svatba v arciděkanském kostele sv. Markéty na náměstí v Kašperských Horách byla nesporně slavná. Ženil se jeden z význačných místních měšťanů a podnikatelů. Nevěsta byla mladá a zřejmě velmi krásná. Také svědkové tehdy patřili ke společenské špičce. Jedním z nich byl tehdejší purkmistr Kašperských Hor Johann Rudolph (+ 26. 3. 1852) a druhým ženichův přítel a společník Josef Schmid st., který přijel na svatbu ze sklárny Schachtenbach u Rabensteinu.

Manželé spolu žili v Lötzově domě č. p. 152 poblíž kašperskohorského náměstí a následujícího roku 1835 se jim 5. února narodil syn Johann Baptist. Johann Lötz tak měl ve svých sedmapadesáti letech první dítě, prvního syna a dědice. Zhruba o rok později, 30. března 1836 se pak narodila manželům Lötzovým také první dcera, Karolina. Zdá se, že to bylo právě Johannovo narození, které dalo Johannu Lötzovi nový podnikatelský elán k dalšímu rozvoji firmy, který korespondoval se tehdy stoupající poptávkou po skleněném polotovaru.

Johann Lötz chtěl nejprve se svými společníky rozšířit provoz na sklárně ve Zlaté Studni o další sklářskou pec. Proti tomuto záměru se ale postavil Johann Baptist Eisner, majitel sklárny v Podlesí, který tehdy připravoval založení sklárny v Klášterském Mlýně. Podal v tomto smyslu protest k Českému guberniu a žádost nájemců Zlaté Studny byla zamítnuta. Společníci tak museli hledat jiné řešení. Celou situaci pak ještě zkomplikovalo to, že v říjnu 1835 zemřel v Rabensteinu Josef Schmid st. a bylo nutné vyřešit otázku jím vedené sklárny Schachtenbach. Tady byla pevně uzavřená smlouva z roku 1829, která přešla na jeho syna Josefa Schmida ml. a ten se musel nyní věnovat oběma poměrně vzdáleným sklárnám.

Společníci tak hledali náhradní řešení, které nakonec našli velmi blízko právě dokončované Eisnerovy sklárny v Klášterském Mlýně – v pronájmu tehdy již léta opuštěné sklárně v Annině Údolí (Annathal – dnešní Annín). Byla v tom možná i jistá škodolibost vůči Eisnerovi, který jim zhatil plány na Zlaté Studni, protože tato sklárna byla od nové Eisnerovy sklárny asi čtyřikrát blíž než Zlatá Studna. Do nového podnikatelského projektu vstoupil Johann Lötz samostatně. Jednání s tehdejším majitelem statku Vatětice Emanuelem Müllerem trvala delší dobu, protože bylo zapotřebí získat například povolení Českého gubernia a další potřebné doklady. Guberniální povolení bylo nakonec uděleno dne 27. listopadu 1837 a Johann Lötz se mohl pustit do obnovy provozu již dosti zchátralé sklárny.

Johann Lötz a Josef Schmid tak měli nadále ve společném pronájmu sklárnu na Zlaté Studni a každý z nich vedle toho provozoval svou vlastní sklárnu. Všechny závody nesporně nějakým velmi úzkým způsobem kooperovaly a udržovaly se kontakty se stálými zákazníky.

 Arciděkanský kostel sv. Markéty v Kašperských Horách


 

Podpis Johanna Lötze z 30. let 19. století

1.      

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ