Do chladné zimy a prvních jarních dnů připravil Pavilon skla Klatovy ve spolupráci s Prachatickým muzeem výstavu plnou barevných kontrastů skla ze šumavské sklárny v Lenoře na Vimpersku z první poloviny 20. století.
Více než dva měsíce budou moci návštěvníci pavilonu na jednom místě porovnat produkci dvou významných šumavských sklářských firem – firmy Lötz z Klášterského Mlýna a jejího přátelského konkurenta firmy Viléma Kralika syn z Lenory. Každá z nich má jiný příběh. Firma Lötz byla zářící kometou především secesního skla, firma Kralik nedosáhla nikdy její světové slávy, ale udržovala se delší dobu na vysoké úrovni českého skla. Jsou to dva příběhy setkávání. A nyní jsou skla firmy Kralik vystavena uprostřed stálé expozice firmy Lötz. Jedinečná příležitost, jak srovnat výsledky práce sklářů ze dvou míst Šumavy. Tvary, barvy a používané techniky obou firem se v řadě momentů prolínají a vzájemně ovlivňují, každá si ale zachovávala svůj vlastní svébytný styl.
Výstava představuje exponáty, které zatím nebyly (s jedinou výjimkou) nikdy vystaveny. Část jich pochází z nových akvizic Prachatického muzea, které je Pavilonu skla s nevšední vstřícností zapůjčilo, ačkoliv je samo zatím nevystavilo. Další část pochází z několika soukromých sbírek a několik zejména secesní skel je z depozitáře Pavilonu skla. Soubor několika desítek lenorských váz, dóz či misek je přehlídkou technické virtuozity, neobvyklých designů i překvapivých barevných kontrastů. Jde hlavně o typy skel, které se v Evropě objevují jen málo, protože většina této produkce byla vyvážena zejména do USA. Zatímco v amerických soukromých sbírkách a muzeích je tak najdeme ve velkém množství a jsou tam proslulá, v českých zemích stojí zatím poněkud stranou zájmu a i v našich muzeích jich je zatím pomálu.
Výstava představuje lenorské sklo z první poloviny 20. století ve stylu secese, art déco či skla v Tango barvách apod. Je to průřez částí produkce firmy Kralik, pro kterou je charakteristické zejména originální využití nejrůznějších hutních dekoračních technik – zatavování skleněných nitek, pestrobarevných skleněných broků, vícebarevných skleněných tyčinek (benátská technika millefiori – tisíce květů) apod. Vedle toho jsou zde také některá skla s leptanými či broušenými dekory a mimořádně zajímavé předměty s povrchy pokrytými zrcadlovými irisy, které byly specialitou sklárny.
Výstava v Pavilonu skla je jakousi malou splátkou dluhu vůči lenorskému sklu a současně je připomínkou toho, že na Šumavě pracovala řada vynikajících skláren, které proslavily české sklo ve světě.
FOTOGALERIE (foto PASK)