SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE FIRMY LÖTZ - PŘÍBĚH ŠESTÝ | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE FIRMY LÖTZ - PŘÍBĚH ŠESTÝ
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Nabídka

Sběratelství



Seriál příběhů z historie firmy Lötz - příběh šestý

Johann Lötz a Josef Schmid na průmyslové výstavě ve Vídni 1835

Průmyslové výstavy byly ve druhé čtvrtině 19. století zrcadlem vývoje různých oborů. Také sklářské firmy z českých zemí zde vždy prezentovaly to technicky a výtvarně nejpokročilejší, čeho dosáhly. Můžeme tak sledovat v několikaletých rozestupech, jak se proměňovalo české sklo. A mezi vystavovateli nemohla chybět ani na první průmyslové výstavě celé monarchie ve Vídni v roce 1835 ani firma Johann Lötz & Josef Schmid ze Zlaté Studny, která navazovala na předchozí úspěchy na pražských průmyslových výstavách z let 1829 a 1831 (viz pátá část seriálu). A právě vídeňská výstava ukazuje jakých pokroků firma za čtyři roky od poslední pražské výstavy dosáhla.

V září 1835 se ve Vídni konala první celorakouská průmyslová výstava a firma Johann Lötz & Josef Schmid ze Zlaté Studny představila ve Vídni poměrně velkou kolekci své nejnovější produkce, za kterou zde získala čestné uznání. Co mohli návštěvníci vidět v její expozici, to nám stručně představuje zpráva o této výstavě:

„Joseph [i tehdy řádil tiskařský šotek :-) ] Lötz & J. Schmidt, nájemci sklárny Zlatá Studna u Kašperských Hor, Čechy, Prácheňský kraj; komisionářský sklad ve Vídni u J. Lobmeyra, Kärthnerstrasse číslo 940 (Exp. Nro. 538),

předali k vystavení různé skleněné zboží, které je z čirého a barevného skla, má pěkné formy a dobře provedený brus, pro který si zaslouží chválu. Jde o následující předměty: misky na ovoce na noze i bez ní; poháry s víky; více číšek na pití různého ztvárnění z čirého i barevného skla – některé s novým francouzským brusem, jiné s barevnými bordurami; číšku z bílého skla bez dalšího zpracování (tak jak je dokončená po vyfouknutí); nástolce z křišťálového skla; číšky na květiny [menší válcovité vázičky]; jeden talíř k mražení [tady není jasné, o co se jednalo]; váza ke stejnému účelu [?]; miska na cukr ze zeleně a růžově zabarveného skla [pravděpodobně vrstvené sklo]; stolní svícny z bílého, zeleného nebo růžově zabarveného skla; hrnec na punč pro 12 osob; akvárium [zde pravděpodobně šlo o tehdy běžně vyráběná kulatá akvária, která mohla mít průměr i kolem 40/50 cm]; malé košíčky na šperky; karafy podle francouzských vzorů; flakóny z bílého a barevného skla podle francouzských vzorů; štíhlé poháry na šampaňské [flétny] a jedna číška s císařskou korunou [pravděpodobně se jednalo o rytinu].“

A z expozice se dochoval i jeden předmět, který byl tehdy předán do císařského vzorkového kabinetu a dnes je součástí sbírek Technického muzea ve Vídni. Jde o číšku s patkou z velmi kvalitního čirého bezbarvého (křišťálového) skla přejímaného kobaltově modrým čirým sklem. Číška má probrušovaný dekor – nahoře a dole na kupě má vyšší odbroušené modré kameny a v ploše pláště se střídají hladké oblé broušené listy s listy, jejichž plochy jsou vyplněné drobným briliantovým brusem. Na číšce se dochovala i původní nálepka: „Aus J. Lötz´s u. J. Schmidt Glashütte in Goldbrunnhütte Bergreichenstein im [Prachiner]Kreise 1835“. Je to jediný předmět, u kterého můžeme s naprostou jistotou tvrdit, že pochází z produkce Johanna Lötze v době jeho působení na Zlaté Studni.

Rok po Vídni se konala v září 1836 další česká průmyslová výstava v Praze, v jejím katalogu ale nenajdeme ani Johanna Lötz ani Josefa Schmida, důvodem neúčasti bylo s jistotou dělení firmy a odchod Johanna Lötze do Annína. Na dalších výstavách se již obě firmy dosavadních společníků účastnily samostatně.

Tuto kapitolu života Johanna Lötze můžeme ukončit hodnocením firmy z pera velmi kompetentního komentátora tehdejšího industriálního dění Karla Josefa Kreuzberga z roku 1836. Kreuzberg hodnotí produkci firmy Johann Lötz a Josef Schmid na základě jejich účasti na průmyslových výstavách slovy, že se „staví na roveň jiných proslulých skláren“, mezi nimiž jmenuje např. Podlesí Johana Baptisty Eisnera, Tasice Antona Hoffmanna či Dobrou Vodu Wenzela Welze. To nám dobře ukazuje postavení firmy. Nepatřila k těm největším a nejprogresivnějším, jako byly sklárny hrabat Harrachů v Novém Světě nebo ohromná sklářská firma Johanna Meyra ve Vimperku, Lenoře a jinde, šlo ale o vynikající podnik střední velikost s kvalitní produkcí.

Tady jsme došli v našem seriálu do doby, kdy se Johann Lötz podruhé žení, osamostatňuje se a pronajímá si sklárnu v Anníně. Končí uzavření Pavilonu skla a tím i tento seriál příběhů z historie firmy založené Johannem Lötzem. Pokud by byl větší zájem o pokračování, tak můžeme s těmito příběhy průběžně pokračovat. Napište nám svoje názory na kurátor@pask-klatovy.cz.

Děkuji za pozornost Jitka Lněničková, kurátorka PASK

 

Pohled na expozici skla a porcelánu na výstavě ve Vídni v roce 1835

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ