SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE FIRMY LÖTZ - PŘÍBĚH PÁTÝ | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE FIRMY LÖTZ - PŘÍBĚH PÁTÝ
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Nabídka

Sběratelství



Seriál příběhů z historie firmy Lötz - příběh pátý

Johann Lötz na pražských průmyslových výstavách 1829 a 1831

S produkcí firmy Johann Lötz, Schmid & syn a později Johann Lötz & Josef Schmid ze Zlaté Studny se od druhé poloviny 20. let do poloviny 30 let 19. století se můžeme seznámit i na stránkách katalogů tehdejších pražských průmyslových výstav. Vedle knihy korespondence je to vlastně jediný pramen, kde jsou nějaké podobnější popisy toho, co do roku 1836 Johann Lötz se společníky ve sklárně Zlatá Studna vyráběl.

Pražskou průmyslovou výstavu, která se konala od 1. srpna 1828 ve Vusínovském domě na Starém Městě pražském ještě firma Johanna Lötze a jeho společníků ještě neobeslala, ale z Kašperských Hor zde přeci jen byl zástupce – Johann Baptist Eisner. Dobrý ohlas Eisnerovy účasti v Praze patrně podnítil i společníky ze Zlaté Studny, a tak o rok později situaci přehodnotili a druhou pražskou průmyslovou výstavu, která začala v červnu 1829 v Ledebourském paláci na Malé Straně, již obeslali. Firma se zúčastnila výstavy v sekci „Duté a další surové a broušené křídové a křišťálové sklo“ a ve výstavním katalogu najdeme následující text: „Johann Lötz, Schmid & syn ve Zlaté Studni, Prácheňský kraj zaslali dva nástolce, které se vyznačují velkou čistotou a čirostí skla stejně tak jako vynikajícím provedením brusu. Vzhledem k těmto vlastnostem překonávají výrobky této továrny jinou produkci tohoto typu, a proto byla oceněna bronzovou medailí.“

A právě zde se setkáváme s prvním z mnoha ocenění, kterých se Johannu Lötzovi a jeho potomkům v historii jejich podnikání dostalo. Ale v katalogu najdeme pod jednotlivými výstavními čísly i podrobnější popisy jednotlivých exponátů. Jsou to ale bohužel jen dvě položky:

„2130. Nástolec ze tří částí v ceně 24 zlatých

2131. Souprava na šampaňské „podle nejnovějšího způsobu“ v ceně 4 zlaté“

Získání medaile na pražské průmyslové výstavě se nepochybně odrazil ve vzestupu zakázek (viz druhý příběh), a tak byla firma motivovaná k tomu, aby se zúčastnila i na příští pražské průmyslové výstavy. Ta proběhla v Praze v červnu a červenci roku 1831. Do jejího konání ale neblaze zasáhla tehdy probíhající cholerová epidemie a s ní spojená karanténní opatření, která značně oslabila účast veřejnosti. Výstava se ale konala a katalog vyšel, takže se můžeme seznámit s tím, co firma Johann Lötz & Johann Schmid na výstavu zaslala. Opět nechme promlouvit přímo výstavní katalog.

„Johann Lötz & Josef Schmid“. Sklářští podnikatelé ze Zlaté Studny v Prácheňském kraji: Tito již při předchozí výstavě předvedli obzvláště dobrou čistotu a čirost skla a půvabné provedení brusu, ale nyní je jejich produkce na výstavě představena ve větší šíři vzorků. Je tu jeden nástolec sestávající z 8 dílů, který ukazuje rozmanitost forem a zpracování skla podle nového vkusu, jejichž provedení je u velkých předmětů spojené se značnými obtížemi. Zde se obzvláště podařilo dobré sesazení všech částí.

Vedle toho zde představili vystavovatelé také více kusů předmětů se zatavenými pastami s rytými portréty [zde jde o zatavené keramické pasty spojené s rytinou] a také všelijaké vkusné barevné skleněné zboží, které ukazuje různé možnosti a dokládá při srovnání s předchozí výstavou významný pokrok firmy ve zpracování tvarů. Exponáty byly ale bohužel jen málo opatřené cenovkami.

Podnikatelé, kteří obdrželi na předchozí výstavě bronzovou medaili, byli tentokrát oceněni stříbrnou medailí. Ta jim byla udělena zejména za jejich úsilí, s nímž se snaží dosáhnout vyšší dokonalost produkce a za významný pokrok, který v tomto směr předvedli. Jejich výrobky nacházejí odbyt v Německu, Itálii, Španělsku, Holandsku a v Turecku. Nelze ani opomenout, že jejich podnik dává obživu 200 lidem včetně dodavatelů dřeva.“

A v katalogu následuje podrobný výčet jednotlivých vystavených exponátů:

„815. Jeden velký nástolec z osmi dílů v nových formách, z křišťálového skla s briliantovým brusem / v ceně 100 zlatých

816. Dva kusy menších nástolců ze čtyř dílů, z křišťálového skla s briliantovým brusem / v ceně po 20 zlatých

817. Dvě vázy s víky z ledovaného skla se závěsy / v ceně po 25 zlatých

818. Dvě misky na ovoce, s jemným briliantovým brusem / v ceně po 18 zlatých

819. Jeden podstavec s krucifixem ze zatavené pasty [zde je míněn podstavec s křížkem, který se dával k domácím oltáříkům] / v ceně 8 zlatých

820. Jeden podstavec se sv. Janem ze zatavené pasty / v ceně 8 zlatých

821. Jeden podstavec s Madonou ze zatavené pasty / v ceně 8 zlatých

822. Jedna číška s portrétem Jeho Majestátu císaře Františka [I.] ze zatavené pasty / v ceně 4 zlatých

823. Jedna číška s portrétem zemřelého ruského cara Jeho Majestátu Alexandra [I.] ze zatavené pasty / v ceně 4 zlatých

824. Jedna láhev ze čtyř částí / v ceně 4 zlatých [jednalo se o tehdy oblíbený set čtyř lahví na podstavách v podobě kruhových výsečí, které se stavěly na stoly společně s různými nápoji]

825. Jedna číška s rytým portrétem Jeho Majestátu císaře Františka [I.] / v ceně 8 zlatých

826. Jedna číška s rytým portrétem Jejího Majestátu císařovny [Karoliny Augusty Bavorské] / v ceně 8 zlatých

827. Jedna číška s rytým portrétem Jeho Majestátu [následníka trůnu] Ferdinanda jako uherského krále / v ceně 8 zlatých

828. Jedna číška s rytým portrétem Jeho Majestátu [následníka trůnu] Ferdinanda jako korunního prince / v ceně 8 zlatých

829. Jedna číška s rytým portrétem Jejího Majestátu Marie Anny [manželky korunního prince Ferdinanda Marie Anny Karoliny Savojské] jako uherské královny / v ceně 8 zlatých

830. Dvě malé číšky se znaky / v ceně po 3 zlatých

831. Dvě číšky z velmi kvalitního křišťálového skla / v ceně po 2 zlatých

832. Jedna číška ze smaragdově zeleného skla / v ceně 2 zlatých

833. Jedna číška z tmavě modrého skla / v ceně 2 zlatých

834. Jedna číška ze žlutočerveného skla / v ceně 2 zlatých

835. Jedna hladká [bez broušeného dekoru] číška z porcelánově bílého skla / v ceně 20 krejcarů [tady se nepochybně jedná o předmět z tzv. mléčného skla]

836. Jedna hladká [bez broušeného dekoru] číška z kachlově zeleného skla / v ceně 20 krejcarů

837. Jedna hladká [bez broušeného dekoru] číška z nebesky modrého skla / v ceně 20 krejcarů

838. Jedna číška ze surového [bez jakýchkoliv úprav] křišťálového skla z domácích surovin / v ceně 30 krejcarů“

Z výčtu jednotlivých položek je zřejmé, že firma Johanna Lötze a jeho společníka Josefa Schmida tehdy bez problémů zvládala nejen výrobu kvalitního broušeného křišťálového skla, ale také různých typů barevných skel, z nichž některá byla i dekorovaná brusem. Velice zajímavá je široká prezentace tehdy velmi módních skleněných výrobků se zatavenými keramickými pastami po francouzském vzoru. To stejně jako uplatnění „nových forem“ v brusu ukazuje, že se Johann Lötz velmi dobře orientoval v tom, co si zákazníci žádají a že sklárna ve Zlaté Studni i brusírny, které k ní patřily, dokázaly na jejich požadavky poměrně operativně reagovat.

Ale průmyslové výstavy se tehdy nekonaly jen v Praze. V dalším pokračování seriálu navštívíme první celorakouskou průmyslovou výstavu ve Vídni v roce 1835 a seznámíme se s pokroky výroby firmy Johanna Lötze a jeho společníka Josefa Schmida.

obr.1 - expozice průmyslové výstavy, 30. léta 19. století

 

obr.2 - soudobý způsob instalace skla

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ