SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE FIRMY LÖTZ - PŘÍBĚH ČTVRTÝ | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE FIRMY LÖTZ - PŘÍBĚH ČTVRTÝ
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Nabídka

Sběratelství



Seriál příběhů z historie firmy Lötz - příběh čtvrtý

Co si zákazníci objednávali ve Zlaté Studni

Kniha korespondence, které byl věnován třetí příběh tohoto volného seriálu, nás neseznamuje nejen s okruhem zákazníků, v objednávkách najdeme i popisy produkce sklárny ve Zlaté Studni z doby, kdy ji provozovala firma Johann Lötz, Schmid & syn (či později Johann Lötz & Josef Schmid). A jsou jedny z mála dokladů o nejstarších sklech spojených se jménem Johanna Lötze, která se nesou ve stylu středoevropského biedermeieru.

Významný zákazník Franz Steigerwald st. z Würzburgu si ve Zlaté Studni objednával ve druhé polovině 20. let 20. století polotovary i finální broušené výrobky podle vlastních dodaných vzorů. Šlo nepochybně o náročnější produkty. Mezi objednávkami se objevuje opakovaně např. „Muschel-Garnitur“ (ukázkou tohoto typu skla je miska na obrázku) s dekorem broušeným do podoby mušlí a často jsou to také různá nápojová skla s válečkovým brusem.

Tehdy velmi oblíbené soupravy s válečkovým brusem si objednávala ve velkém množství také firma Josefa Lobmeyra z Vídně. Je tak jisté, že se sklo ze šumavské sklárny ve Zlaté Studni nejméně od září 1830 objevovalo pravidelně ve výkladní skříni tohoto významného vídeňského obchodu specializovaného na sklo. Také Josef Lobmeyr si ve Zlaté Studni objednával skla podle vlastních dodaných návrhů, ale i z běžné nabídky sklárny.

Ale občas měl tento vídeňský obchodník i výhrady. Tak tomu bylo u jedné dodávky souprav s válečkovým brusem ze září roku 1830, které měly být zhotovené přesně podle dodaných vzorů. Lobmeyr byl s většinou dodávky spokojen, ale u několika skel měl výhrady k jejich provedení a odmítl je zaplatit v plné ceně. To společníci ze Zlaté Studny u takového významného zákazníka uznali a příslušnou částku v účetních knihách odečetli. Takže se tu setkáváme s přímo s ukázkovou dobovou ilustrací hesla „náš zákazník, náš pán“.

V korespondenci s Lobmeyrem se setkáváme např. s objednávkami nápojových souprav s broušeným dekorem označovaným jako „Schnurer“ (pravděpodobně brus připomínající stočený provaz) nebo se skly dekorovanými jednoduchými hranolky (briliantový brus). Jsou tu ale i „obyčejné sklenice“ s vyrytými mírami, jednoduché číšky na vodu nebo holby. A v objednávkách jsou i těžítka. Na jaře 1831 poslal Lobmeyr speciální objednávku na číšky s rytými portréty členů císařské rodiny – císaře Františka I., císařovny Karoliny Augusty, korunního prince Ferdinanda a korunní princezny Marie Anny Karoliny Savojské. Tato objednávka souvisela se sňatkem následníka trůnu.

Ze souvislostí v korespondenci vyplývá, že jedním z těch, kdo se na této speciální objednávce podíleli, byl i karlovarský rytec skla Anton Heinrich Mattoni. Ten odebíral ze sklárny ve Zlaté Studni také polotovary pro svou lázeňskou produkci a pravděpodobně opakovaně zhotovoval pro firmu Johanna Lötze a Schmidů dílčí zakázky. A s nimi souvisí další příběh, který se odehrál na jaře 1831. Tehdy měl Mattoni dodat do Zlaté Studny rytá skla určená pro prezentaci na lipském veletrhu, ale nedodal. Mohlo se jednat právě o objednávky s portréty císařské rodiny. Společníci byli se stavem věcí hrubě nespokojeni a upomínali Mattoniho, aby slíbená skla dodal. Současně se z korespondence ukazuje, že Mattoni dlužil do Zlaté Studny za již dodané skleněné polotovary. A tak odchází ze sklárny do Karlových Varů v březnu dopis, ve kterém čteme: „ ... [zatím] budeme šetřit Vaši dobrou pověst a Vaše dobré jméno, ale pokud nebudete brát vážně své sliby ...“. Jak celý příběh dopadl, to bohužel nevíme, protože další korespondence se nám do dnešních dnů nedochovala.

Je zde ale vidět, že tehdejší vztahy dodavatelů a odběratelů nebyly vždy úplně ideální, ale obchod společné firmy Johanna Lötze a rodiny Schmidů ve Zlaté Studni nepochybně prosperoval a výrobky měly vysokou kvalitu, jak ostatně uvidíme z reakcí na expozice firmy na průmyslových výstavách v příštím díle seriálu.

Produkce kolem roku 1830

 

produkce kolem roku 1930

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ