SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE FIRMY LÖTZ - PŘÍBĚH TŘETÍ | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE FIRMY LÖTZ - PŘÍBĚH TŘETÍ
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Nabídka

Sběratelství



Seriál příběhů z historie firmy Lötz - příběh třetí

Zákazníci sklárny ve Zlaté Studni

Z let 1825-1831 se dochoval vzácný pramen k historii sklárny Zlatá Studna z doby, kdy ji provozovala firma Johann Lötz, Schmid & syn a později Johann Lötz & Josef Schmid. Jde o knihu korespondence se zákazníky, která je uložená ve sbírce rukopisů Muzea Šumavy. Tato kniha nás seznamuje nejen s výrobním programem sklárny, ale také s okruhem jejích zákazníků, kterému se v tomto příběhu budeme věnovat především.

Dochovaný kopiář korespondence začíná v srpnu 1825 a končí červnem 1831 a je bohužel jediným podrobnějším dokumentem ke sklářskému podnikání Johanna Lötze vůbec. Jde sice jen o šest let, ale jsou to léta klíčová, která rozhodla o tom, že se sklárna ve Zlaté Studni propracovala mezi nejlepší v Čechách. Spojil se zde zjevně obchodní talent a rafinérské zkušenosti Johanna Lötze a zkušenosti se sklářskou prvovýrobou zejména Josefa Schmida st. Byla to i doba, která rozvoji přála, protože právě od poloviny 20. let 19. století začalo české sklářství pomalu překonávat více než dvacet let trvající odbytovou a tím i výrobní krizi.

Z korespondence je zřejmé, že firma od počátku směřovala k výrobě luxusního dutého skla a velmi kvalitního skleněného polotovaru pro různé rafinérské firmy. Jednalo se o skla ve stylu biedermeieru. Ukazuje se zde také zřetelně, že zlomová byla léta 1829-1830, kdy se velmi rychle rozšiřuje okruh zákazníků.

Ale sklárna musela být vyhledávaná již od počátku svého provozu, protože už v roce 1825 se na stránkách knihy korespondence setkáváme s řadou renomovaných severočeských obchodních a rafinérských firem, které se pak průběžně objevují až do roku 1831 – Bratři Lißnerové z Kamenického Šenova, Franz Pelikan & Josef Hoffmann z Mistrovic, Georg Oppitz z Nového Boru, Franz Josef Palme z Oldřichova (v Lužických horách), Joseph Conrath z Kamenického Šenova, Bratři Görnerové z Polevska, Ignaz Palme & Co. z Práchně, Franz Anton Knechtel z Kamenického Šenova, Ignaz Heller z Mistrovic a další.

Na konci 20. let 19. století pravděpodobně v důsledku prezentace firmy na pražské průmyslové výstavě v roce 1829 (výstavám bude věnována pozornost v dalších příbězích) se objevují jména dalších severočeských obchodních a rafinérských firem – August Zippe z Mistrovic, Johann Georg Bühse z České Kamenice, M. A. Bienert ze Srbské Kamenice, Joseph Zahn z Kamenického Šenova, Johann Anton Helzel z Kamenického Šenova, Bratři Pohlové z Mistrovic a další. Rozšíření okruhu tohoto typu zákazníků svědčí o tom, že firma Johanna Lötze a otce a syna Schmidových byla schopná spolehlivě dodávat kvalitní skleněný polotovar v poměrně velkých objemech.

Od prvních stránek se v knize korespondence objevuje také jméno významného rafinéra a obchodníka sklem Franze Steigerwalda st. z Würzburgu. Steigerwaldové pocházeli z Prahy, ale podnikali jak v severních Čechách, tak v Německu (jeden z nich byl zakladatelem sklárny v Theresiethalu u Zwieselu, ale to je jiný příběh). Firma Steigerwald také obstarávala pro šumavskou sklárnu některé suroviny – např. minium či burel z Norimberku.

Z knihy korespondence také vyplývá, že si Franz Steigerwald st. svého dodavatele velmi dobře hlídal, a když v roce 1828 přijeli na Zlatou Studnu zástupci jiné německé rafinérské o obchodní firmy Vogelsang & Müller z Frankfurtu nad Mohanem (měla pobočku i v Novém Boru), tak dopise žádal Johanna Lötze a Schmidy, aby s nimi nenavazovali obchodní kontakty „v zájmu dobré spolupráce s jeho vlastní firmou“. Johann Lötz se společníky nechtěl přijít o dobrého zákazníka, a tak se zmíněnou firmou obchodní kontakty nenavázali.

Ale také Steigerwaldové (již Franz Steigerwald ml.) se „museli ukázat“, jak o tom svědčí např. dopis z února 1830, kde jej Johann Lötz a Schmidové vyzývají, aby se ohlásil s dalšími objednávkami, protože jinak by museli zastavovat brusírnu. To byl zřejmě počátek změn. Společníci se již necítili vázáni dohodou a firma Vogelsang & Müller se od března 1830 do konce knihy korespondence objevuje jako významný odběratel sklárny ve Zlaté Studni. Roli zde mohlo hrát i úmrtí Franze Steigerwalda st.

Ale nacházíme zde i další odběratele z německých států – firmu Tietschler, M. Bohrer & Co. ze Stuttgartu; Carla Friedricha Fritzsche z Auerbachu nebo Jakuba Bauera & syna z Frankfurtu nad Mohanem. Významnými zákazníky byly i italské firmy, které byly často pobočkami severočeských obchodních a rafinérských společností – Bratři Palme z Livorna; Jakub Plancher z Terstu; Jacob Benjamin Jannel z Neapole; Franz Zinke z Ancony; Pallme, Langer & Co. z Terstu či Benedetto Knappe z Ancony. Rovněž firma z Amsterdamu Joseph Hanel & Co. byla pobočkou severočeské společnosti.

Byli zde ale i zákazníci méně vzdálení – rytec skla Michael Nachtmann z Waldmünchenu, rytec Anton Heinrich Mattoni z Karlových Varů a další. Mattoni současně realizoval některé objednávky pro vlastní produkci firmy Johanna Lötze a jeho společníků. Také se zde často objevuje jméno obchodníka sklem Josefa Lobmeyra z Vídně,

Je to jen jedna kniha, ale kopie dopisů ukazují, že firma Johanna Lötze, Josefa Schmida st. a Josefa Schmida ml. se stala během několika let významným sklářským podnikem nejen v českých zemích. Tomu, co si ve Zlaté Studni zákazníci objednávali, bude věnován příští příběh.

Produkce kolem roku 1830 

 

Produkce kolem roku 1830 

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ