SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE FIRMY LÖTZ - PŘÍBĚH DRUHÝ | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
SERIÁL PŘÍBĚHŮ Z HISTORIE FIRMY LÖTZ - PŘÍBĚH DRUHÝ
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Nabídka

Sběratelství



Seriál příběhů z historie firmy Lötz - příběh druhý

Johann Lötz a sklárna ve Zlaté Studni

Majitel brusírny založené v roce 1814 v údolí pod Kašperskými Horami Johann Lötz se rozhodl po deseti letech existence samostatné firmy rozšířit své podnikání o sklářskou prvovýrobu. V prosinci 1823 proto uzavřel smlouvu s městem Kašperské Hory a pronajal si od 1. ledna 1824 sklárnu ve Zlaté Studni.

Tato sklárna byla založená městem v roce 1799 a jejími prvními nájemci byli bratři Franz Ignaz a Johann Josef Eisnerové. Eisnerové tehdy provozovali i další sklárny na Kašperskohorsku – rodinnou základnu Podlesí a Antigl. Za Eisnerů vyráběla sklárna ve Zlaté Studni především obyčejné křídové duté sklo, ale také barevné čiré a zakalené (tzv. mléčné) duté sklo. Šlo zejména o skleněný polotovar určený pro další zušlechťování buď ve vlastních brusičských a dalších provozech rodiny Eisnerů v Podlesí a Zlaté Studni a v samostatných dílnách v Kašperských Horách a okolí. Vývoz byl podle dochovaných zpráv hodně orientován na Turecko, kam bylo vyváženo zejména barevné sklo.

Lze oprávněně předpokládat, že zaměstnancem či subdodavatelem bratří Eisnerů byl v této době i brusič a rytec skla žijící v Kašperských Horách v domě číslo 152 Johann Lötz. Jeho vazba na podnikání rodiny Eisnerů není ale zatím dostatečně objasněna.

Po roce 1805 se české sklářství dostalo v důsledku napoleonských válek do hluboké odbytové krize, která se dotkla samozřejmě i podnikání bratří Eisnerů, zachováním tureckých trhů byly ale její dopady konkrétně na Eisnerovské sklářské provozy trochu zmírněné. A tak se zdá, že sklárna ve Zlaté Studni byla zřejmě stále v provozu, jakkoliv zde mohly být i delší odstávky způsobené dílčím nedostatkem odbytu.

Za Eisnerů šlo o provoz střední velikosti. K roku 1808 zde například pracovalo 8 sklářů, 2 učni a 22 pomocníků a ti za rok vyrobili 4 510 hutních set skla (hutní set je specifická sklářská míra, která se liší podle velikosti a charakteru výrobků). V pronájmu rodiny Eisnerů zůstala sklárna do roku 1822, kdy zemřel Franz Ignaz Eisner a jeho syn Johann Baptist Eisner už pronájem neprodloužil. A tak se o volnou sklárnu začal zajímat Johann Lötz.

Sklárna byla tehdy ve velmi špatném technickém stavu, a tak bylo součástí smlouvy s městem i ustanovení, že nový nájemce sklárnu opraví a rozšíří. Ke sklárně tehdy patřila také stoupa a brusírna. Při rekonstrukci šlo zejména o opravy sklárny a rozšíření brusírny. Práce probíhaly rychle a někdy během jara 1824 byla sklárna znovu uvedena do provozu. A nepochybně se zvedala i kvalita produkce, jak dokládá žádost Johanna Lötze z jara 1824 o dodávky bukového dřeva, které podle vlastního odůvodnění potřebuje pro tavení křišťálového skla. Ročně se mělo jednat o 26 681 sáhů bukového dřeva z městských lesů a tyto dodávky byly kontrahovány na příštích 22 let.

Zdá se ale, že Johann Lötz měl poněkud ambicióznější plány, než na jaké mu stačily finance, jakkoliv vložil do podniku své peníze a dědictví po matce své ženy Terezie. Rekonstrukce sklárny byla pravděpodobně nákladnější, než jak předpokládal, a proto se ještě v průběhu roku 1824 dohodl s Josefem Schmidem st. a Josefem Schmidem ml. a přibral je jako společníky. Vznikla tak firma „Lötz, Schmid & syn“. Někdy v letech 1829-1830 vystoupil z firmy Josef Schmid st. a převedl svůj podíl na syna. A opět zde byl nový firemní název „Johann Lötz & Josef Schmid“ zkráceně pak „Lötz & Schmid“. Oba nájemci podnikali na Zlaté Studni společně až do podzimu roku 1836, kdy Johann Lötz odchází do Annína jako samostatný nájemce. Lötz postoupil Josefu Schmidovi svůj podíl ve sklárně, ale zůstal tichým společníkem firmy s tím, že mu Schmid bude pravidelně vyplácet roční rentu. Ta byla vyplácena až do smrti Johanna Lötze v roce 1844.

Po Lötzově odchodu vedl sklárnu sám Josef Schmid ml. a v prvních letech to neměl jednoduché, protože musel po smrti svého otce v roce 1835 vést ještě sklárnu v bavorském Rabensteinu. Byl to ale velmi schopný podnikatel, který se navíc stal zakladatelem nové šumavské sklářské dynastie, která byla klíčová pro sklářství v oblasti střední Šumavy od 60. let 19. století. Sklárna ve Zlaté Studni byla centrem jeho sklářského podnikání a provozoval ji až do své smrti v roce 1866. Za jeho éry vyráběla sklárna čiré bezbarvé i barevné duté sklo, zakalená skla (opalíny, alabastry) a také zčásti tabulové sklo, a okrajově se zde vyráběly také pateříky.

Po Schmidově smrti našlo město pro sklárnu v roce 1867 nového nájemce. Tím byl Schmidův příbuzný Konrád Bodenmüller, který zde vyráběl podle dochovaných zpráv Obchodní a živnostenské komory v Plzni obyčejné duté sklo. Za jeho éry měla sklárna jednu pec s osmi pánvemi a pracovalo zde celkem 23 zaměstnanců. Někdy v první polovině 70. let 19. století sklárna zanikla. Po roce 1875 již nejsou o sklářské výrobě ve Zlaté Studni žádné zprávy. V literatuře se občas objevují zmínky o tom, že zde byl po tomto roce činný Ignaz Rückl, ale tady se jedná o záměnu se stejnojmennou sklárnou u Poběžovic.

Dnes už v místech, kde sklárna stávala, najdeme jen pláň a bývalou přítomnost sklářů zde připomínají jen tu a tam se objevující střepy skla.

Místa, kde stávala sklárna Zlatá Studna, si můžete prohlédnout na doprovodných fotografiích, které byly zhotovené Petrem Kunclem z Národní turistické centrály Šumava na začátku prosince 2019.

 

Turistický přístřešek Zl. Studna - dole vpravo stál hamr
louka Zl. Studna
panorama Zl. Studna - pohled od Losenice západním směrem

 

náhon v lese k hamru Zl. Studny

 

Zl. Studna pohled na Losenici u brusírny

 

Zl. Studna - Kostelní cesta z Kvildy 2019

 

 


 

 

 

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ