EXPONÁT MĚSÍCE LISTOPADU 2026 - POHÁR VE DVOU PODOBÁCH | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

Naprosto nepřehlédnutelným exponátem v jedné z vitrín naší aktuální výstavy Uranové sklo je vysoký zeleno-bílý pohár s výraznou ornamentální malbou. Už byl v pavilonu jednou, a to v roce 2019, kdy se zúčastnil výstavy Alabastrové sklo ze Šumavy. Splňuje totiž podmínky obou výstavy – je alabastrový, je ze Šumavy a zcela nesporně je také uranový. A do Klatov může zajíždět na návštěvy jen díky zcela výjimečné vstřícnosti Muzea Šumavy, protože je součástí stálé expozice Schreiberovy sbírky v Sušici (inv. č. SCH 193). Takže velké díky, kolegové.

Ale nyní již k samotnému poháru. Pochází ze čtyřicátých let 19. století a byl vyroben nepochybně firmou Lötz. To dokládají analogické předměty s určením provenience v Technickém kabinetu ve Vídni (dnes v Technickém muzeu), kam se dostaly právě ve čtyřicátých letech 19. století. Byla to pro firmu doba velkých změn. V roce 1844 zemřel její zakladatel Johann Lötz a vedení převzala jeho vdova Susanne, která začala od roku 1845 vedle stávající sklárny v Anníně provozovat také sklárnu Ferdinandovo Údolí na statku Debrník u Železné Rudy. Na obou sklárnách již vyrábí sklo pod firmou Joh. Lötze vdova. Nelze tak s jistotou určit, na které ze skláren byl pohár vyroben.

Rozhodně ale šlo o špičkový výrobek té doby. Johann Lötz měl od počátku samostatného podnikání vyšší ambice a svou firmu nechal úředně vést pod názvem Umělecká sklárna s brusírnou. Také velmi rychle přijímal nové módní podněty v uměleckém řemesle a začal vyrábět tehdy populární sklo ve stylu druhého rokoka, ke kterému se hlásí i exponát měsíce listopadu. Jako jeden z prvních také začal v Annín s výrobou alabastrového skla. Právě vrstvená alabastrová skla s probrušovanými plochami zdobená ornamentální a květinovou malbou se stala vlajkovou lodí firmy ve čtyřicátých letech 19. století.

A mezi taková skla patří i pohár ve výstavě – bílé alabastrové sklo je přejímané zeleným uranovým alabastrovým sklem a na odbroušených plochách je zdobí stříbrem malované rozvilinové ornamenty a v medailonech drobné kvítky, hrany odbroušených ploch pak jsou zvýrazněné zlatými linkami. Je to krásný předmět, ale v současnosti jej nemůžeme vidět v dobové kráse. Stříbro je zašlé a jeho čištění je s ohledem na možnost abraze problematické, také zlato je místy drobně odprýskané, ale… je tu umělá inteligence neboli AI. S její pomocí se podařilo rekonstruovat původní podobu tak, jak pohár vypadal, když opouštěl Šumavu a vydával se „do světa“. Rozdíl je do očí bijící.

Ale jakkoliv je dnes pohár trochu poznamenaný časem, tak přeci stojí za to ho spolu s dalšími exponáty výstavy shlédnout. V pavilonu jej můžete osobně navštívit, nasvítit UV-baterkou a vidět ho i v jeho zářící podobě až do února 2027.  

Text: Jitka Lněničková

Fotografie dnešního stavu: Marek Vaneš

Upravená fotografie Marka Vaneše: AI