EXPONÁT MĚSÍCE DUBNA 2026 - BAROKNÍ POHÁR UHERSKÉHO ŠLECHTICE | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

              Naše jarní výstava V(d)ěčné návraty baroka je věnována návratům barokní inspirace v českém skle od druhé čtvrtiny 19. století do současnosti. Tyto inspirace jsou někdy volnější, jindy jde o přímočaré napodobování nebo rovnou o kopie. Abychom umožnili návštěvníkům pavilonu srovnání, tak je první vitrína výstavy věnována originálním barokním předmětům. A v ní je zcela dominantní jeden pohár s víkem ze sbírek Muzea Šumavy (inv.č. s 6006).

Pohár i s víkem vysoký 285 mm je vyroben z velmi kvalitního českého barokního křídového skla (křišťálu) a působí velkolepě nejen svou velikostí, ale i dokonalým provedením. V úchytu víka a v balustru nohy jsou zatavené široké nitky ze zlatého rubínového skla a zhruba stejně široké pásy plátkového zlata. Úchyt, víko, kupa i noha jsou fasetované. Provedení poháru jednoznačně ukazuje do doby kolem roku 1700 až nejpozději do roku 1710, kdy jsou doloženy poháry analogických tvarů i výzdoby. Kupa poháru je zdobená rytinou, která je velmi kvalitně provedená – viz níže.

Právě rytina potvrzuje poměrně přesně dataci a původ poháru. Na jedné straně kupy rytina rodového znaku umístěného mezi dvěma dole zkříženými palmovými ratolestmi. Ve štítu je holubice s olivovou snítkou v zobáku stojící na skále se třemi vrcholy na pozadí volutovitě stáčených úponků. Přikryvadlo je komplikovaně složené z překrývajících se akantových listů a na přilbici se jako klenot opakuje holubice se snítkou v zobáku. Pod okrajem jsou velmi jemně ryté trsy květů s listy a na straně protilehlé znaku je v horní části šlechtická korunka s pěti listy a pod ní ornament z úponků, po stranách s palmovými listy jako u rodového znaku. Shora na víku jsou dokola drobné kvítky s listy a po obvodu patky jsou rozviliny s květy.

          Tento erb je možné s naprostou jistotou ztotožnit s uherským rodem Plachy de/von Nemesvarbók (Hontský Vrbovok u Krupiny, Slovensko), jemuž jej udělil císař Leopold I. dne 21. listopadu 1699. Tehdy byli do rytířského stavu povýšeni čtyři bratři z rodiny Plachy – Mathias, Johann, Peter a Jacob. Ti žili v Uhrách na různých místech – v Pešti a dále ve Zólyomské (Zvolenské, Slovensko), Hontské (Hontianský hrad, Slovensko) a Neogradské (Novohradské – dnes Ma"arsko) župě. Udělení právě tohoto erbu bratrům Plachym má ovšem spojitost i s českými zeměmi. V Čechách je to do 17. století vladycký rod Plachých z Třebnice, který měl ovšem ve znaku býka a na Moravě rod Plachých z Voděrad se zlatým měsícem ve znaku. A je tu ještě jedna nepřímá souvislost, velmi podobný rodový znak jako uherští Plachy měl někdy v 17. století zaniklý rod Zásmucký ze Zásmuk.

          Připsání některému z příslušníků rodu Plachy de Nemsvarbók jednoznačně nahrává doba vzniku poháru. Podle provedení musel být vyroben někdy v první letech 18. století a byl tak rozhodně jedním z dokladů nového šlechtictví, který si nechal zhotovit jeden z nově povýšených rytířů (případně se mohlo jednat o dar). Je otázkou, zda byl pohár jednotlivým kusem, nebo zda byl součástí třeba většího jídelního servisu.

          A zde se dostáváme k otázce původu poháru. Sklo bylo vyrobeno bu" v severních Čechách nebo na Šumavě, kde nakupovali skleněný polotovar severočeští obchodníci sklem, kteří s ním putovali do mnoha vzdálených zemí. Obchodníci byli mnohdy současně zušlechťovateli skla, především rytci (s ohledem na transport potřebného vybavení). Jedním z prvních byl například Georg Franz Kreibich (1662-1721) z Kamenického Šenova, který nakupoval skleněný polotovar mimo jiné na Helmbašské huti u Vimperka. Kreibich putoval se zbožím celou Evropou na sever do Švédska, na jih do Španělska a na jihovýchod až do Konstantinopole (Cařihrad, Istanbul). Mimo jiné opakovaně navštěvoval i Uhry a Sedmihradsko. Pohyboval se tedy v prvním desetiletí 18. století přesně tam, kde žili příslušníci rodu Plachy de Nemesvarbók, právě povýšení do šlechtického stavu.

          Lze si představit situaci, kdy obchodník Kreibich (nebo jiný obchodník?) s vozem naloženým skleněnými polotovary pohárů zastavuje u sídla Plachych a nabízí, že na sklo vyryje znak rodu spolu s další výzdobou. A nadšený šlechtic neváhá zaplatit za takovou reprezentaci zbrusu nového šlechtictví značnou sumu. Setkáváme se tu s dosti pravděpodobným příběhem, nebo to mohlo být jinak? 

Jakými složitými cestami se pohár dostal v roce 2022 do pražského starožitnictví, kde jej zakoupilo Muzeum Šumavy, o tom se můžeme také jen dohadovat. Možná ze Slovenska, kde příslušníci rodu Plachy de Nemsvarbók* žili ještě koncem 19. století. Rozhodně jej ale po tom dlouhém putování můžete vidět u nás v pavilonu.  

 * Nejslavnějším z nich je v současnosti osvícenský evangelický farář, spisovatel a novinář Ondrej Plachy de Nemesvarbók (1755-1810).

Text a foto: Jitka Lněničková