EXPONÁT MĚSÍCE LEDNA 2026 | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

Jeden flakón z Vysočiny

            V aktuální výstavě Tango sklo – Zakleto mezi vrstvami stojí ve vitríně věnované toaletním soupravám červený flakón s černou broušenou zátkou. Vyznačuje se velmi dobrým technickým provedením tango skla, jehož opálová a neprůhledná vrstva je vždy „zakleta“ mezi dvěma vrstvami čirého bezbarvého (křišťálového) skla. Zátka je ze skla na první pohled černého, ale ve skutečnosti čirého fialového. A právě podle této zátky bylo možné celý flakón určit jako výrobek sklárny v Tasicích na Vysočině, v jejíchž zákresových knihách (Státní obvodní archiv Hradec Králové) je možno zátku s ohledem na velikost a provedení brusu celkem s jistotou identifikovat jako výrobní číslo 104/0245. Bohužel sám flakón byl zřejmě v jedné z nedochovaných knih.

            Sklárnu v Tasicích si většina lidí spojuje hlavně se seriálem Synové a dcery Jakuba skláře, který se zde natáčel a jeho děj byl do sklárny také zčásti zařazen. Sama sklárna byla založena v roce 1796 skelmistrem Ferdinandem Čapkem (jen malá poznámka na okraj – ve stejném roce o několik měsíců později byla založena také sklárna v Anníně). Tasická sklárna prošla v 19. století rozmanitým vývojem a rukama mnoha majitelů, ale nás s ohledem na výrobu tango skla zajímá spíše doba po první světové válce. V roce 1918 si za války zastavenou sklárnu koupili společníci Josef Zeman, Ferdinand Hořejší a Milada Nesslová, kteří investovali do její modernizace a rozšíření. V roce 1920 z rodinných důvodů vystoupil ze společnosti Josef Zeman a sklárna byla nadále provozována pod firmou Kristalla, sklárna Tasice, Ferdinand Hořejší. Tato firma bohužel zkrachovala a po krátkém přechodném období si ji v roce 1928 pronajali znovu Josef Zeman spolu s Čeňkem Císaře. Tehdy zde skončila, jak celkem spolehlivě ukazují zákresové knihy, výroba barevného tango skla a přešlo se na výrobu křišťálového polotovaru pro brusírny.

S ohledem na tento historický vývoj sklárny tak můžeme v Tasicích vymezit výrobu tango skla mezi léta 1918 až 1927. Výrobní sortiment tango skla byl pestrý, ale podle zákresových knih zde výrazně dominuje toaletní sklo – celé soupravy, samostatné flakóny či rozprašovače, různé dózy apod. Toto sklo se jako specialita objevuje i v objednávkách mnoha zákazníků. K zajímavým mezi nimi patří například americká firma De Vilbis z Toleda specializovaná právě na toaletní sklo nebo podobně orientovaná firma Bratři Rachmannové z Nového Boru. Z objednávek je zcela zřejmé, že se sklárna orientovala na dodávky barevného a čirého bezbarvého skla s hladkými nebo broušenými zátkami. Obvykle šlo o polotovary, jejichž případné další zpravování (kovové montáže, malované dekory apod.) byly již záležitostí jejich odběratelů. 

Text: Jitka Lněničková

Foto: Marek Vaneš