V aktuální výstavě Lötz – nejkrásnější z nových přírůstků jsou i dvě majestátní dekorativní amfory s výraznými zlatými dekory. Působí velmi starodávně, ale patří do doby, jakou bychom si „na první dobrou“ vlastně s takovým dekorem ani nespojovali. Jde o dekor Etrusk, který byl vyvzorován v roce 1928 a podle počtu dochovaných variant tvarů, barev a motivů se zdá, že byl populární řadu let.
Tento dekor byl inspirován dobovými archeologickými nálezy v etruských hrobkách v Itálii. Etruskové žili na území zhruba dnešního Toskánska, jehož název je od nich i odvozen (Etrusci – Tusci – Toscana). Jejich kultura prosperovala zhruba od 8. do 4. století př. n. l., ale později byli postupně včleněni do římského státu, jehož občany se stali v roce 90 př. n. l. Římskou kulturu zejména v jejích počátcích ovšem také významně ovlivnili. Etruskové jsou dodnes trochu tajemným národem, jehož výtvarné umění je známo zejména z hrobek. A právě figurální a ornamentální malby či jiné předměty výtvarného a užitého umění z hrobek se staly předlohami pro nový dekor firmy Joh. Lötze vdova. Především figurálních motivů je zde celá řada od hostin na lehátkách, přes procesí s hudebníky, bájná i skutečná zvířata.
Na amforách ve výstavě najdeme v různém barevné a technické provedení identický dekor. Na modré amfoře vystupuje reliéfní odleptávaný zlatý dekor přímo z barevné plochy, zatímco na červené amfoře z plochy pokryté matným černým emailem. Motiv postav v naznačeném chrámu vychází zřejmě z terakotového kratéru (https://www.mdpi.com/2076-0752/8/2/71), který pochází ze 4. století př. n. l. a je uložen v mnichovské Glyptotéce. Výjev představuje sedícího boha podsvětí Háda spolu s jeho stojící manželkou Persefonou. Okolní figury na lötzovském skle a tříhlavý pes Kerberos jsou vyňaty z bohatší figurální výzdoby zmíněného kratéru.
Amfory nejsou jedinými reprezentantkami dekoru Etrusk v pavilonu, jsou tu i další neméně zajímavá skla v tomto provedení.
Text: Jitka Lněničková
Foto: Marek Vaneš