HISTORIE LÖTZ | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
HISTORIE LÖTZ
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Sběratelství



Historie Lötz

Pohled na sklárnu v Klášterském Mlýně

Vila rodiny Spaunů v Klášterském Mlýně

Počátky firmy a Johann Lötz

Johann Lötz je jako měšťan a rytec skla zmiňován v Kašperských Horách v roce 1798. Vhodně se oženil a v roce 1814 založil na okraji města vlastní brusírnu skla, kde zaměstnával „mnoho brusičů“. Jeho podnikání postupně vzkvétalo, a tak si mohl v roce 1823 najmout od města sklárnu Zlatá Studna, kterou podstatně přestavěl a rozšířil. V roce 1826 se zde stali jeho společníky dosavadní faktor sklárny Josef Schmid st. a jeho syn Josef Schmid ml. Vznikla tak firma „Johann Lötz, Schmid & syn“, která existovala do roku 1830. Tehdy odešel Josef Schmid st. do Bavorska a Lötzovým společníkem zůstal jen Josef Schmid ml. Společníci změnili název firmy na „Lötz & Schmid“ a podnikali společně do roku 1836. Tehdy se Johann Lötz rozhodl pro další krok a pronajal si samostatně sklárnu v Anníně a v roce 1840 se osamostatnil i formálně, když založil firmu „Johann Lötz“. Sklárnu v Anníně pak úspěšně provozoval do své smrti v roce 1844. Tehdy již vyráběl bohatě zdobené sklo ve stylu druhého rokoka, za které získal také cenu na průmyslové výstavě.

Susanne Lötzová v Anníně a Debrníku

Když Johann Lötz zemřel, stala se dědičkou firmy jeho druhá o mnoho mladší manželka Susanne, která stála před úkolem zachovat firmu i v zájmu čtyř malých dětí. Tehdy ale vypršela smlouva na nájem sklárny v Anníně, a tak Susanne Lötzová přesunula provoz na sklárnu Debrník u Železné Rudy a vedla firmu dál již pod později tak proslulou značkou „Johanna Lötze vdova“. Firma se účastnila bohatou kolekcí barevného skla i první světové výstavy v Londýně v roce 1851. Na Debrníku se Susanne znovu provdala za právníka Franze Gerstnera a spolu zakoupili v roce 1851 sklárnu v Klášterském Mlýně u Rejštejna. Tato sklárna byla ale založena o mnoho let dříve v roce 1836 majitelem sklárny v nedalekém Podlesí Johannem Baptistem Eisnerem a Susanne jej po jeho smrti koupila od Eisnerova zetě Martina Emanuela Schmida.

Susanne Lötzová v Klášterském Mlýně

Když Susanne Lötzová-Gerstnerová koupila Klášterský Mlýn, došlo zde k mnoha změnám, především tu byla v roce 1855 vybudována velká brusírna skla. Susanne nevedla provoz sama, do roku 1863 ji pomáhal bratr Michael Huska a poté její syn Anton, který ale předčasně zemřel v roce 1877. Susanne tak stála před problémem, komu předat prosperující rodinný podnik. Její volba padla na vnuka Maxmiliana von Spauna a v roce 1879 mu firmu předala.

Maxmilian von Spaun st. a nejslavnější doba firmy

Mladý továrník si po svém nástupu uvědomil, že nastala nová doba a že se produkce firmy musí změnit, začal se tedy zaměřovat na velmi luxusní a náročně dekorované sklo a dostavily se první úspěchy na světových výstavách a také na trzích. Na ekonomickém i společenském úspěchu firmy měl nemalý podíl také ředitel sklárny Eduard Prochaska. Irisovaná skla z Klášterského Mlýna se již tehdy stala pojmem. Sklárna také v prvních letech 20. století začala intenzivně spolupracovat především s výtvarníky a její produkce spojená se známými jmény vídeňských architektů stojí na počátku moderního sklářského designu. V roce 1908 převzal úspěšnou firmu Maxmilian von Spaun ml.

Doba úspěchů i pádů

Záhy po převzetí firmy Maxmilianem von Spaunem ml. se ale ukázaly první obtíže, v nichž se spojily negativní vnější vlivy i nezkušenost a firma dospěla v roce 1911 do konkursu, ve kterém byla dlouhá léta. Ale i v době konkursu a první světové války vyráběla sklo vynikající kvality, které se začalo opět dobře prodávat – přišla éra ostře barevného Tango skla. V roce 1918 převzal vedení firmy mladší syn Fritz von Spaun a firma díky značnému vývozu v dalších letech poměrně dobře prosperovala. Velká hospodářská krize a požár sklárny v roce 1930 ale způsobily další potíže a firma musela být opakovaně finančně sanována, až v roce 1939 zanikla. Sklárna ale pracovala pod různými firmami dále až do roku 1947, kdy byla definitivně vyhašena. Skončila tak historie nejslavnější české sklárny.

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ