EXPONÁT MĚSÍCE ÚNORA 2022 – ELEGANTNÍ VÁZA VE STYLU GEOMETRICKÉ SECESE | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

V květnu 1914 se otevřely v Kolíně nad Rýnem brány výstavy, která měla mimořádný význam pro rozvoj středoevropského uměleckého řemesla. Šlo o první velký podnik německého sdružení umělců, architektů, řemeslníků, průmyslníků a odborníků (Deutscher Werkbund, založený 1907), který měl za cíl pozvednutí úrovně uměleckého řemesla a průmyslu. Na výstavu byli přizváni i zástupci dalších zemí a opomenuta nemohla být samozřejmě ani habsburská monarchie, která zde měla mít vlastní rozsáhlý pavilon, který navrhl proslulý vídeňský architekt Josef Hoffmann ve stylu řeckého chrámu. Na vnitřních expozicích se pak podílela řada rakouských umělců mimo jiné z okruhu kolem nově v roce 1912 založeného spolku Österreichischer Werkbund. Tři místnosti v pavilonu byly vyhrazeny i pro české země, které reprezentoval Svaz českého díla založený v roce 1914 architektem Janem Kotěrou. V celé výstavě i v Rakouském pavilonu se prolínaly nejrůznější výtvarné proudy doby těsně před první světovou válkou, ať již se jednalo o florální secesi s bohatým ornamentem, strohou geometrickou secesi, designy s prvními náznaky dekorativismu, orientální vlivy či kubismus.

Jedním z těch, kdo se na přípravě výstavy podíleli, byl i žák Josefa Hoffmanna a spoluzakladatel spolku Österreichischer Werkbund Carl Witzmann (1883-1952). Tento mladý architekt se krátce po třicítce podílel jednak na vybavení výstavních prostor, ale byla zde prezentována také skla podle jeho návrhů. Ta byla v roce 1913 vyrobena na zakázku u firmy Joh. Lötze vdova ve sklárně v Klášterském Mlýně. Nejvýraznější z nich je rozměrná váza s leptaným dekorem ve stylu pozdní geometrické secese, která byla na výstavě prezentována v černém provedení, ale později letech 1914 až 1915 vyráběla i v jiných barevných variantách.    

V expozici PASKu najdete tuto vázu v modré variantě s rytou signaturou „Prof. Witzmann“. Jde o komplikovaně vrstvené sklo, kde je čiré jádro přejímáno tenkou vrstvou velmi lehce zakaleného bílého skla a přes něj tlustou vrstvou čirého skla, na níž je poslední vrstva čirého modrého skla. Při proleptání svrchní barevné vrstvy tak vznikl efekt na pohled velmi hlubokého dekoru, kde se stín modrých pruhů a kosodélníků odráží na druhé lehce zakalené vrstvě. Dojem hloubky dekoru pak podtrhuje i hrubý povrch leptané plochy.

V srpnu 1914 uzavřelo brány výstavy předčasně vypuknutí první světové války, mnoho mladých výtvarníků a architektů narukovalo do armády a múzy se na léta odmlčely. Na mnohé z toho, co přinesla kolínská výstava, bylo ale v roce 1918 navázáno.

Fotografie: Marek Vaneš, 2014