PŘÍBĚH DVACÁTÝ ČTVRTÝ - HUSKOVÉ V KLÁŠTERSKÉM MLÝNĚ | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
PŘÍBĚH DVACÁTÝ ČTVRTÝ - HUSKOVÉ V KLÁŠTERSKÉM MLÝNĚ
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Nabídka

Příběh dvacátý čtvrtý - Huskové v Klášterském Mlýně

Příběh čtyřiadvacátý   -  Huskové v Klášterském Mlýně


Po naprosto nečekaném úmrtí druhého manžela Franze Gerstnera v říjnu roku 1855 bylo vše najednou jinak nejen pro Susannu Gerstnerovou-Lötzovou, ale také pro celou sklárnu. Historii firmy začínají psát jiní lidé. Jakoby zde najednou byly nové osoby v novém obsazení. Jejich představení bude věnováno několik následující dílů seriálu. Pokud půjdeme podle běhu času, tak se musíme jako prvním věnovat Susanniným příbuzným z rodiny Huskovi, o jejichž působení v Klášterském Mlýně byly již zmínky v předchozích dílech. Nyní si je představíme „ve větším rozlišení“.


Rodina Susanny Gerstnerové-Lötzové

Rodina, ze které pocházela matka Susanny Gestnerové-Lötzové Franziska Husková (+ 22. 9. 1786 – ?) patřila k solidnímu středostavovskému řemeslnickému stavu v Chodové Plané u Mariánských Lázní. Otcem Franzisky byl Johann Georg Huska, syn udidelníka, vyučený kamnář a pozdější kamnářský mistr v Chodové Plané; matkou pak dcera zdejšího rychtáře Theresie Tritscherová. Svatba rodičů se konala v listopadu 1774 a v červenci následujícího roku se manželům narodil první syn Johann Georg. Poté následovaly další děti, jichž se jim mezi léty 1775 až 1795 narodilo celkem jednáct. Některé z nich zemřely v dětském věku, ale nejméně pět z nich založilo vlastní rodiny. Nejstarší syn Johann Georg se vyučil po otcově vzoru rovněž kamnářem a stejnému povolání se věnoval i jeho mladší bratr Anton. Oba žili a vykonávali řemeslo v Chodové Plané. Další syn Johann se vyučil hrnčířem a odstěhoval se do Úšovic (dnes součást Mariánských Lázní), kde měl vlastní dílnu. Franziska se stala v prosinci svobodnou matkou a dále žila se svou dcerou Susannou v otcovském domě. Zhruba čtyři roky po Susanne se jí narodilo další nemanželské dítě, syn Josef, který ale záhy zemřel. Susanna byla tak vychovávána v širším rodinném kruhu jako jedno z dětí svých prarodičů. Co se stalo po roce 1813 s její matkou Franciskou, to se bohužel zatím nepodařilo zjistit. Rozhodně se ale v Chodové Plané znovu neprovdala, ani zde nezemřela. Okolnosti se jeví tak, že asi od své dcery v jejích zhruba pěti/šesti letech odešla a někde se znovu provdala.

S ohledem na příslušníky rodiny Husků, kteří působili v Klášterském Mlýně, nás ale bude zajímat nejvíc Francisčin o jedenáct let starší bratr Georg, který se v roce 1797 oženil v Chodové Plané s Ewou Beerovou, i on byl kamnářem. Manželé měli jen dva syny. Josefa (* 14. 5. 1801 – před 1855) a Johanna (* 24. 9. 1803, zemřel v dětském věku). Starší Josef se (jak bylo v rodině již tradicí) vyučil kamnářem.

Kamnář Josef Huska se sblížil někdy na podzim roku 1822 s Margarethou Reinerovou, dcerou ševcovského mistra v Chodové Plané a výsledkem tohoto sblížení bylo 6. 6. 1823 narození nemanželského syna Michaela. Ke svatbě rodičů došlo až o dva roky později v červenci 1825 a po sňatku byl Michael svým otcem legitimizován. Manželé Josef a Margaretha Huskovi měli vedle Michaela další čtyři syny – Karla (* 21. 9. 1829), Sigismunda (*11. 9. 1829, brzy zemřel), Franze (* 11. 11. 1831, brzy zemřel) a Adama (* 22. 9. 1834), jejich nejmladším dítětem pak byla dcera Susanna (* 12. 5. 1837). Dva ze synů kamnáře Josefa Husky spojili své životní osudy s firmou Johanna Lötze vdova se sklárnou v Klášterském Mlýně – byli to Michael a Adam. V rodové linii se tak jednalo ve vztahu k Susanně Gerstnerové-Lötzové o syny jejího bratrance, tedy synovce ve druhém koleni. Ale toto příbuzenství bylo ještě následně posíleno.

Michael Huska

Ve starších pracích je Michael označován mylně za bratra Susanny Gerstnerové-Lötzové (a to i autorkou tohoto seriálu, která uvěřila starší literatuře), teprve výzkumy rodokmenu Husků během posledních několika měsíců ukázaly, že je vše poněkud jinak.

Rovněž Michael Huska se poslušen rodinné tradice vyučil kamnářem, ale je otázkou, nakolik se mohl v městyse Chodová Planá, kde bylo již tolik kamnářů Husků, uživit. Obrat v jeho životě přinesla svatba. V srpnu 1848 se oženil v Chodové Plané se stejně starou Klarou Gerstnerovou (21. 5. 1823 – po 1870), mladší sestrou Franze Xavera Gerstnera a stal se tak švagrem Susanny Gerstnerové-Lötzové.

Mladí manželé žili první léta po svatbě v Chodové Plané, kde se jim také narodily nejstarší děti, syn Johann Nepomuk (* 4. 6. 1849) a dcera Katharina (* 2. 10. 1850). Za kmotra šli oběma dětem manželé Johann a Katharina Herbergerovi z Debrníku, kde pracoval Johann Herberger jako účetní statku, který tehdy patřil Susanne Gerstnerové-Lötzové. (S Johannem Herbergerem se v historii firmy Lötz setkáme ještě jednou jako s ředitelem sklárny v Klášterském Mlýně.) A na Debrník se asi někdy kolem přelomu let 1850 a 1851 přestěhovali i mladí manželé Huskovi, protože Michael se stal správcem zdejšího statku. Rodina bydlela tehdy nepochybně v debrnickém zámečku, kde se na jaře 1852 narodilo jejich třetí dítě, dcera Anna Marie (* 16. 3. 1852) a spolu s nimi zde žili také Klařini rodiče, Anna a Johann Gerstnerovi. Anna Gerstnerová zde na debrnickém zámečku v dubnu 1852 zemřela. Michael Huska zůstal správcem statku i poté, co jej Susanna Gerstnerová-Lötzová v létě 1852 prodala Johannu Antonu Zieglerovi, a to nejméně do března 1853.

Novou kapitolou v životě Michaela a Klary Huskových bylo někdy během léta až začátku podzimu 1853 přestěhování do Klášterského Mlýna, protože manželé Gerstnerovi hledali nového správce sklárny. Tím se Michael Huska stal nejpozději v říjnu 1853. V Klášterském Mlýně se pak manželům v průběhu let narodily další děti – Franz (* 24. 7. 1855), Mathilde Gabrielle (* 1. 5. 1857), Wilhelmine (* 6. 5. 1859), Karoline (* 21. 2. 1861) a Susanna (* 4. 4. 1863). Tehdy bydleli manželé ve sklářské osadě v domě číslo 8.

Michael Huska byl nepochybně schopný organizátor a hospodář. Jeho jediná dochovaná fotografie nám představuje štíhlého muže s výrazným, poněkud výbojným plnovousem, vysokým čelem, pečlivě učesanými vlasy a výraznýma inteligentníma očima. Bohužel podrobnosti o jeho činnosti ve sklárně neznáme, ale můžeme předpokládat, že byl schopen řídit její běžný provoz ve spolupráci se spolupracovníky-odborníky velmi dobře. Po smrti Franze Gerstnera na něj od podzimu 1855 přešly pravděpodobně i nové úkoly a povinnosti. Možná toho ale na něj bylo moc, protože Michael Huska zemřel v Klášterském Mlýně 10. 4. 1863 ve věku pouhých čtyřiceti let na plicní edém, který mohl být způsobený infarktem. Pohřben byl na rejštejnském hřbitově u kostela sv. Bartoloměje, kde již ležely jeho dvě malé děti – roční syn Franz (+ 27. 5. 1856) a tříměsíční dcera Wilhelmine (+ 31. 7. 1859). Zhruba o měsíc a pár dnů později byla do rodinného hrobu pochována také jeho nejmladší dcera Susanna (+ 11. 5. 1863).

Vdova Klara zůstala v Klášterském Mlýně se čtyřmi dětmi, nejstaršímu synovi Johannovi bylo čtrnáct let a z jeho třem mladším dcerám mezi třinácti a šesti lety. Záhy se přestěhovala do skemistrovského domu číslo 1, kde bydlel s rodinou také její ovdovělý otec Johann Gerstner, který v Klášterském Mlýně 6. 5. 1873 ve věku šestaosmdesáti let zemřel. Rodina žila na Šumavě ještě nejméně v srpnu 1877, kdy se v Rejštejně provdala Anna Marie Husková za formaře Josefa Petera. Té se zde o pár let předtím narodil nemanželský syn Friedrich (15. 4. 1872 – 9. 3. 1875). Bohužel další osudy vdovy Klary, jejího syna Johanna a dcer Kathariny a Mathildy se zatím nepodařilo zdokumentovat. Jisté je, že vdova Klara se do roku 1901 v Klášterském Mlýně ani znovu neprovdala, ani nezemřela.


Adam Huska – truhlář

Michaela Husku následoval do Klášterského Mlýna někdy v letech 1853-1854 také jeho o jedenáct let mladší bratr Adam. Ten byl vyučený truhlář a začal pracovat ve sklárně jako výrobce beden (Kistenmacher) a truhlář (Tischler). Adamovi bylo v době příchodu do Klášterského Mlýna asi 19 let a mladík zde po čase našel i svou vyvolenou, s níž se záhy po dosažení plnoletosti (tehdy 21 let) oženil. Byla to o něco starší Theresie Brunnová(* 21. 10. 1830), dcera rejštejnského řeznického mistra Andrease Brunna. Svatba se konala v kostele sv. Bartoloměje 12. 8. 1855.

Krátce po svatbě se novomanželům narodila první dcera Susanna (15. 9. 1855 – 1. 10. 1855), ta ale krátce po narození zemřela. Zhruba o rok později se narodila další dcera Anna (* 17. 9. 1856). Oběma šla za kmotru nejmladší sestra bratrů Huskových, Susanna. Poté následovaly obvykle ve dvouletých intervalech další děti – Maria (* 4. 10. 1858 – 8. 8. 1859), Klara (* 2. 6. 1860), Franz Xaver (* 9. 10. 1862), Ernest (13. 9. 1863 – 26. 9. 1863), Johann (* 26. 12. 1864), Karoline (10. 10. 1866 – 24. 10. 1866), Christine (24. 7. 1868 – 2. 8. 1868), Eduard (26. 8. 1869 – 28. 8. 1869), Hildegarde (18. 9. 1870 – 6. 10. 1870) a posledním potomkem bylo mrtvě narozené dítě (* 16. 1. 1872). Kmotry těchto dětí byli nejčastěji Michael Huska se ženou Klarou a později také jejich nejstarší syn Johann. Dospělosti se dožili dva synové Franz Xaver a Johann a dvě dcery Anna a Klara.

Adam Huska se později vypracoval a stal se správcem lesů statku Klášterský Mlýn. Theresie Husková zemřela v Klášterském Mlýně 19. 2. 1894 ve věku dvaašedesáti let. Kdy a kde zemřel její manžel, to se zatím nepodařilo zjistit. Z jejich čtyř děti, které se dožily dospělosti, zůstala v Klášterském Mlýně prokazatelně pouze dcera Klára. Té se zde v roce 1885 narodil nemanželský syn Viktor Emanuel (+ 10. 5. 1889 ve věku 4 let) a později se v Rejštejně v únoru 1892 provdala za pomocníka ve zdejším pivovaru Josefa Neuburgera. Další děti odešly neznámo kam.

Odbočka k rodině Huskových zde končí a v příštích dílech seriálu se budeme věnovat osudům potomků Johanna Lötze st.

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ