PŘÍBĚH ŠESTNÁCTÝ – SVĚTOVÁ VÝSTAVA V LONDÝNĚ 1851 | PAVILON SKLA PASK KLATOVY

CZ DE EN
PŘÍBĚH ŠESTNÁCTÝ –  SVĚTOVÁ VÝSTAVA V LONDÝNĚ 1851
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Výstava Lötz, Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Pavilon skla Klatovy
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
  • Sklo Lötz, Šumava
Sklo Lötz, Šumava6 Sklo Lötz, Šumava6 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy5 Pavilon skla Klatovy4 Pavilon skla Klatovy4 Sklo Lötz, Šumava3 Sklo Lötz, Šumava3 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1 Výstava Lötz, Klatovy1

Nabídka

Sběratelství



Příběh šestnáctý – Světová výstava v Londýně 1851

O konkrétní podobě produkce firmy Johanna Lötze vdova z padesátých až sedmdesátých let 19. století se nedochovaly prakticky žádné zprávy. Z úřední agendy se dozvíme jen tolik, že firma vyráběla barevné a čiré bezbarvé duté sklo a tabulové sklo. Také je známo, že u ní pracovala řada brusičů a někteří další zušlechťovatelé skla. Firma se v této době neúčastnila žádných výstav ani jiných podobných přehlídek průmyslové výroby, jen s jednou výjimkou v roce 1851, kdy obeslala Velká výstava průmyslových výrobků všech národů v Londýně. Tento projekt byl prestižní záležitostí podporovanou například princem Albertem (1819-1861), manželem britské královny Viktorie a jednalo se skutečně o velkolepý podnik, který byl později označen za první světovou výstavu.

Pro výstavu byl vystavěn z litinových prefabrikovaných dílců a skleněných tabulí velký Křišťálový palác, jehož konstrukci inspirovala stavba listů leknínu viktorie královské. Měl symbolickou délku 1851 anglických stop (564 m) a jeho výstavní plocha byla více než 90 000 m2. Výstavu obeslalo celkem 13 937 vystavovatelů ze 44 zemí světa (30 bylo z kontinentální Evropy). Habsburskou monarchii v Londýně reprezentovalo 731 vystavovatelů. Účast monarchie na výstavě byla organizována jednotně. V květnu 1850 byla ustanovena komise pro přípravu rakouské účasti, která byla rozdělena do sekcí podle jednotlivých zemí monarchie. Českou sekci vedl hrabě František Harrach, který sám vlastnil mimo jiné podniky také sklárnu v Novém Světě v Krkonoších. Během léta se vystavovatelé průběžně přihlašovali a komise vybírala ty nejlepší pro reprezentaci státu. Před koncem srpna 1850 byla schválena účast také pro firmu Lötz Witwe & Franz Gerstner (Lötzova vdova & Franz Gerstner) z Debrníku. Již tento výběr mezi vystavovatele byl úspěchem.

V sekci sklářského průmyslu zastupovalo habsburskou monarchii celkem 26 firem a 21 z nich bylo z Čech. Mezi nimi byly pouze tři šumavské a jedna, pro kterou byl skleněný polotovar ze Šumavy klíčový:

- malou expozicí broušených a zlacených skleněných cylindrů obeslala výstavu firma F. Abele z Nové Hůrky (nově konstituovaná po bankrotu), byl to ale jen stín dřívější slávy,

- šumavské sklo, zejména polotovar bylo hojně zastoupeno i v kolekci pražské firmy Wilhelma Hofmanna, jejíž expozice čítala 59 položek,

- velkou kolekci čítající 57 položek představila firma Lötzova vdova & Franz Gerstner, k níž se ještě podrobně vrátíme

- největší zastoupení z šumavských sklářských firem měla ta největší z nich Meyrovi synovci z Adolfova u Vimperka, Lenory a dalších skláren, jejíž kolekce čítala více než 133 položek

To, že byla firma Lötz komisí k účasti na výstavě vybrána, ukazuje, že její tehdejší produkce musela mít mimořádnou kvalitu srovnatelnou s firmou Meyr. Také samotná přihláška na výstavu ukazovala jistý rozhled firmy a její ambice. Za inspirátora účasti můžeme poměrně s jistotou označit Franze Xavera Gerstnera, který si nepochybně uvědomil možnosti podobného podniku pro prosazování produkce firmy na mezinárodních trzích pod vlastní značkou. Byla to šance k uvolnění vazeb na severočeské rafinérské a obchodní společnosti a možnost vystoupení ze stínu pouhého dodavatel skleněného polotovaru. Bohužel zde ale firma Lötz nezískala žádnou z cen, jedinou medaili z šumavských firem obdržela firma Meyr.

Pod číslem 594. byly firmou Lötze vdova & Franz Gerstner vystaveny následující výrobky:

1. opálový leštěný a zlacený vinný list / 2. rubínový leštěný a zlacený vinný list / 3. kříž v provedení Isabell (francouzská bílá) / 4. čajová konvice v provedení Isabell / 5. bíle malovaná nádoba na čaj / 6. modře malovaná nádoba na mléko / 7. džbán se širokým hrdlem na smetanu s bíle malovanou naběračkou / 8. džbán na smetanu s modře malovanou naběračkou / 9. modrý džbán / 10. červená nádoba / 11. růžově zabarvená čajová konvice / 12. psací souprava z tyrkysového skla / 13. lahvičky na voňavky, tyrkysové a zlacené / 14. lahvičky na voňavky, modré a zlacené / 15. lahvičky na voňavky malované bílým emailem / 16. lahvičky na voňavky malované bílým emailem / 17. lahvičky na voňavky s táckem na šperky, malované tmavě modře / 18. lahvičky na voňavky s táckem na šperky, malované nebesky modře / 19. lahvičky na voňavky v růžové barvě / 20. dvojité lahvičky na voňavky v růžové barvě / 21. bílým emailem malovaný had /22. modře emailem malovaný svícen / 23. růžově zabarvený rummer [pohár s objemnější kupou s masivní patkou] / 24. zelená lahev s šálkem / 25. křišťálová lahev s šálkem / 26. růžová lahev s šálkem / 27. tyrkysová lahev s šálkem / 28. pár tyrkysových váz na květiny / 29. alabastrová váza na květiny / 30. pár rubínových váz / 31. alabastrová váza / 32. bílým emailem malovaná váza s hadem / 33. pár velkých váz z alabastrového skla se zlatem / 34. pár malých váz z alabastrového skla se zlatem / 35. zelené šálky / 36. bílé šálky / 37. růžové šálky / 38. bílým emailem malovaný pohár / 39. klobouk / 40. klobouk / 41. klobouk / 42. fialová holínka / 43. žlutá holínka / 44. pár rubínových holínek / 45. pár alabastrových holínek / 46. pár rubínových holínek / 47. pár modrých holínek / 48. pár rubínových holínek / 49. pár růžových holínek / 50. pár modrých holínek / 51. pár rubínových holínek / 52. pár růžových holínek / 53. pár modrých holínek / 54. alabastrový podnos / 55. likérová souprava – lahev a 12 pohárků na tácku / 56. stolní ornament v korálové a zelené barvě se zlatem s porcelánovým stolkem / 57. vinný sud s pípou a kohoutkem, na podstavci s 12 vsazenými sklenicemi.

Mimo výstavní číslované položky to pak byly:

Servisy z křišťálového skla sestávající z různých kombinovatelných komponentů – karafa na vodu, karafa na víno, číška na vodu, pohár na víno, pohár na vodu, sklenice na šampaňské, ploché sklenice, sklenice na klaret, sklenice na madeiru, sklenice na tokajské víno, sklenice na likér; speciální sety byly připraveny i pro jednu osobu.

U každého exponátu byla uvedena také prodejní cena, ale údaje o tom, kolik zde firma prodala skleněného zboží, se nedochovaly. Ani nevíme, zda měla účast na výstavě nějaký efekt v rozvoji obchodních kontaktů se Spojeným královstvím, jeho koloniemi či dalšími zeměmi. Produkce firmy ale nepochybně některé zaujala. Prameny hovoří o jednom „spekulantovi“, který koupil zboží firmy na londýnské výstavě a o dva roky později je sám vystavil v roce 1853 na podobné výstavě v New Yorku. Víme, že v New Yorku byl minimálně vystaven jeden rozměrný nástolec firmy Lötz. Zprávy o ohlasu výrobků firmy ve Spojených státech se zatím nepodařilo dohledat.

Účast na první světové výstavě v Londýně byla nadlouho posledním mezinárodním výstavním podnikem, kterého se firma Lötz zúčastnila. Na další světovou výstavu si počkala až do roku 1889, ale to už bylo v naprosto jiných časech. A tak se v příštím díle seriálu vrátíme znovu na Šumavu do Annína, na statek Debrník a do Klášterského Mlýna a budeme se věnovat zásadním změnám v podnikání firmy Johanna Lötze vdova.

Na obrázku je Křišťálový palác v Londýně.

 

 

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ